MŮŽE BÝT TEATRÁLNOST IDEOLOGICKY STRUKTUROVANÁ?

Postřehy ze zatýkání Bartoše ● shromáždění jako policejně snadný terč ● ideologický chaos aplaudantů  ●   nevyjasněný vztah k Židům

Míra čtenosti mého blogu je sice něco, čeho si nemohu  nevšimnout, leč rozhodně to není prvotní důvod, proč web provozuji. V éře sociálních sítí by pro pouhou míru bylo efektivnější šířit koláže s ironickým politizujícím obsahem. V klasických komunitách je zase účelné mít silný hlas doplněný robustní postavou. V  komunitách mocensky významných pak mít klíč pro jejich udržování, finance.

Zdejší čtenář  ví, že se nemusí jednat o postupy vybuzující Antidemokratovu úctu. Stejně tak se zde mnohokrát upozorňovalo, že uvedené rysy se nemusí krýt s ideologickou konzistencí. Spíše podobný styl povede k prosazování sobeckých zájmů nebo se při čiré demokratizující naivitě zabředne do ideologického chaosu. 

Zrůdných podob vyústění demokracie lze jmenovat ještě víc. Od projevů  revolučních soudů, přes zrody lživých informací co fatální omyly mas. Ale až po to  nejzákeřnější: rozklížení celistvé Teze světa.  A není názornější ukázka než právě pouliční demonstrace.

OSLAVA KULTURNÍ SEBEVRAŽDY

Kýč v různém množství ● demokratické paradigma v grafech sledovanosti ● Židé v mýdlové opeře

Ani dnes Antidemokrat nebude bojovat o umístění v esejistických soutěžích oficiálního vkusu. Hloubání stoletého pamětníka Holocaustu proto nečekejte. Nicméně polovinu života mám za sebou, proto bilancování opírajícího se o historickou zkušenost si již dopřát mohu. Už jenom proto, že můj ročník (*1978)  podává doklad o měnícím se náhledu ex-východní Evropy na produkty z politicky idealizovaného tavícího kotlíku národů. Na kulturu dle bankovky Júesej + vlivy za oněmi bankovkami stojící. 
Antidemokrat se svou podstatou brání vřazení do semeniště konvenčních tlachů. Takové pseudointelektuální hrátky, které se paradoxně vyznačují označováním sebe sama za 100%-ní originalitu, by zašermovaly pouze  odporem vůči jakési amerikanizaci. Vyhrazení se vůči této vágně zadefinované kategorii ještě v rámci regulí je. Uznání úplně nejsprostších výsledků kulturního konzumna za kýč se totiž v jistém okamžiku ukázalo nezbytným. Oproti tomu předem bastardizovat libovolné křížení ras, národů a kultur, to už pro rakovinu v pozadí zavání nebezpečným konzervativizmem. Antidemokrat si však na své ideové koherenci zakládá, takže snadno vidí příčiny, nejen tragikomický výsledek. 

TÁBORSKÁ GLOSA

Zdroj přepestřelosti ultrapravice • demonstrace jako vítaný aktivismus • důsledky náhlého družení • idealismus nemůže být kolektivní

Být alternativní alternativou k alternativám není jen touhou pražské kavárny, ale něco podobného se může objevit i v sebeprezentaci ultrapravice. Jenže zatímco postmoderna si na různorodosti zakládá, ultrapravice rozličností trpí. Přepestřelost je u ní totiž důsledkem vytlačení všech Režimem umanutě proklínaných myšlenek do pomyslné šatlavy jménem ultrapravice.

…

Demonstrace bývají projevem kolektivismu i se všemi negativy, které sebou kolektivismus nese. Ale zároveň jsou i specifickým politickým aktivismem, jedním z mála dnes reálných. Aktivismem, který dovoluje vyslat do světa informaci: Vůle tu stále ještě je! Což je v současné éře tolikého přežívání dost pro dobromyslné přecházení nezdařených detailů toho či onoho shromáždění.

GRATULACE KOTLEBOVI. OVŠEM K ČEMU?

Zděšení z výsledků • slovenská specifika • ústavní brzdy a vnucená legitimita Režimu • všelidový omyl vs. sofistikované zákulisí

Pro Antidemokrata téma příznačné. Kotlebův úspěch ve volbách. Nemá smysl blíže představovat stranu, jejíž název je nyní na všech prvních stránkách: Ľudová strana Naše Slovensko.  Formou pohoršujících se článků nás se jmenovaným uskupením seznamují „naši“ novináři důkladně.

Pouze obecně: Antidemokrat konstatuje, že mnoho postojů Mariána Kotleby a spol., nad kterými mainstreamu vstávají vlasy na hlavě, je naopak hodných potlesku. Další kotlebovské ideologické mínění pak spadá do přihrádky, nad kterou se pro odlišná kulturní východiska nelze důkladněji zamýšlet.  Nakonec slovenský nacionalismus má i své náhledy, které z pozice nacionalismu českého naráží na potíže rázu lokálně konkurenčního. Pro ilustraci fakta: nalezitelná v historii a jejich  interpretace/dezinterpretace. (Podobně jako tomu je u svízele se soudobým německým národovectvím. Tedy pokud druhá strana nemá ochotu se minimálně zdržet pronášení některých dílčích stanovisek.)

MEDIÁLNÍ VIZITKA: INTELEKTUÁL

Bolševické zhanění slova inteligence • nezbytnost všech stavů • uzurpace označení intelektuál • ohražení před přistoupením na cizí hru

Posuny ve významu slov bývají námětem k zamyšlení často. Například na Antidemokratovi již bylo mnohé bouření se pro mrzačení termínu národ pro potěchu těch v zákulisí, ale o tom dnes ne. Nacionální rozdělení lidstva je podstatně dlouhodobější než stratifikace uvnitř každého z národů.
Ti, kteří kdysi bažili po zmaximalizované rovnosti ekonomické, se nad tzv. třídním rozvrstvením populace pohoršovali a snažili se jej odstranit. Zatímco zabavit majetky bohatších bylo úkonem realizovatelným do pár měsíců, náhlé odstranění rozvrstvení profesního (profesní prestiž coby penězi nevyčíslitelný kapitál) bylo problematičtější. Původní komunistické strany moc dobře věděly, že bez některých profesí, u kterých je nezbytný vysoký kvalifikační předpoklad, se ani po uchopení moci prostě neobejdou. Rázem zlikvidovat lékaře a nahradit je hornickou uvědomělostí by bylo v následcích destruktivní příliš rychle.