sobota 4. listopadu 2017

IDEOLOGIE NEPOTŘEBUJE SVOBODU

Záminky k pasivitě ° fanouškovství a historická blouznění ° pokusy o ideologii ° jen v jednotlivci může být Čin

Není nic názornějšího než frázička o přežilosti dělení na levici a pravici. I mezi mými známými. Teze sice pochází odjinud, leč pro alibismus k pasivitě se hodí náramně. Od záminky teoretické k odůvodnění stop-stavu brannému. I v luzích a hájích, které jsou zvnějšku nazývané „neonacistické“.
Plýtvat čas čířením se nad termínem je ztrátou času. Konce konců, v éře adolescence a při souběžné zátěži alkoholem nějaké to večerní Heil Hitler skutečně padávalo. Jenže onen výkřik býval setinou sekundy, zatímco nad střízlivým utvářením ideologického náhledu jsem dumával od slunka do slunka.
Jak vám každý stavitel potvrdí, pokud dům budujete na vratkých základech, nebude mít dlouhého trvání. Předkládaný text by pak měl poukázat na podobnou sociologicko-politologickou skutečnost. A vysvětlit, proč nyní je v mém telefonním seznamu téměř pusto a prázdno.