Ohrožení vědeckých kariér ° v nemilosti nejen pisatel ° politické direktivy státním zkušebním komisím ° relativnost akademických svobod
Vážený pane docente,
dovolil bych si upozornit na napadení i Vaší
osoby někdejším předsedou Židovské obce Praha Dr. Tomášem
Jelínkem.
Jelínek, který při rádoby společenských
dialozích proslul svými fackovacími excesy i v okruhu
židovské komunity, nyní rozsáhle útočí na mou, Vámi vedenou,
diplomovou práci. A to v rámci letošního sborníku vydaného
ZČU a schváleného Vědeckou redakcí ZČU. (JELÍNEK,
T. Nenávidím Židy a bude to téma mé kvalifikační práce: Jak
české vysoké školy přispěly k šíření antisemitismu.
In: Tarant, Z., Tydlitátová, V. et al. Na počátku bylo slovo…
Verbální projevy antisemitismu v moderním českém diskurzu.
Plzeň: ZČU, 2017. s. 128-157. ISBN 978-80-261-0654-8 )
Popořádku. Pravděpodobně se i k Vám již
sekundárně dostala informace o korespondenci židovské aktivistky
Věry Tydlitátové, kterou směřovala k rektorovi UJAK. Příslušný
dopis z roku 2015, který atmosférou nápadně připomíná
počátek padesátých let, je laděn tóninou: nejprve pod rádoby
smírnou diplomatickou úklonkou, že pouze já podvádím se svým
titulem a UJAK by o podobném hochštaplerství měla vědět,
vzápětí zástupně, zato programově, útočí na příslušné
pracoviště univerzity a jeho personál. Neřku-li vedoucího
katedry. (Ostatně zmínka o této korespondenci je i editorským
dodatkem letošní výše odkazované aktualitky.)
Následně z Jelínkova momentálního
sedmadvacetistránkového výkonu, ze kterého pak přímo prýští
jeho vskutku dlouhodobá zášť k mé maličkosti, pak dopadá
bohatá sprcha právě na Vaše vedení. Např.: „Vedoucí práce
Doc. Dr. Milan Beneš do svého hodnocení kvalifikační práce ZF
ze dne 8. května 2014 do svého hodnocení skutečně napsal, že ji
považuje za výbornou. Za výbornou považoval i adekvátnost
použité metody a autorovu práci s odbornou literaturou.“
(s. 151; „ZF“ pak je Jelínkem
vytvořený akronym pro „známou firmu“) „Úroveň
kvalifikačních prací je v České republice dlouhodobě
předmětem různých diskusí. Toto téma souvisí jak s odbornou
kvalitou pedagogů a dalších hodnotitelů, tak i
s časem, který je věnován vedení studentských prací. Pak
je zde i otázka osobní odvahy zamítnout nekvalitní práci a
nechat ji studenta přepracovat a nepřipustit jej ke státní
zkoušce.“ (s. 151-152; podtrhl P.K.)
