VYVAŽOVÁNÍ NUL A JEDNIČEK

Co je za dobu ● obavy z pojmenovávání ● ústupkařením k vyprázdnění ● radikální cestou principu

Ve školách jsem míval jednu obtíž. Při probírání látky se vždy hovořilo o určitém období jako o –ismu. Ať už v obecné historii, v umění výtvarném, literárním filosofii. A vůbec o etapách jakéhokoliv vývoje. Předměty měly své specifické nástěnky, kam se dějinné grafy přesouvaly coby konstantní výzdoba místností. A já následně dumal, kterak by se dala označit současnost, aby vše činilo dojem logického celku.

Coby ročník 1978 jsem prošvihl éru ideologicky svižně jednoznačných odpovědí. Neboť do 89´ jsem ještě jevil zájmy toliko infantilní a když se s pubertou začíná mysl blížit zájmům podobně abstraktnějším, učitelé zase s úlevou odvěcovali „dnes se už etapa nijak označovat nemusí“, „dnešek je prostě dnešek“ a podobné odlehčené fráze.

Ony kantorské výkruty měly bezpochyby vliv na mé utváření. Naštěstí jsem nezůstal u laciného výsměchu, že vyučující nedokáže pro svou oborovou nepřipravenost odvětit. Ani u tolerantního pochopení, že učitel si už může dovolit luxus na zuniverzalizovávání se vykašlat. A našel jsem si svůj –ismus, který zdárně odpovídal. Minimálně coby vhodná počáteční doktrinální výbava pouličních bojůvek.

KLAUS ML. A JEHO POSTOJ K NÁRODOVECTVÍ

Metapolitik od příjmení ● účelový nacionalismus ● školní realita Cikánů ● chystaná cikánská statistika

Nezačnu žárlením na fakt, že zatímco jeden web má takovou čtenost, blog Václava Klause ml. má makovou. Ani nepřipojím posměšek, že příjmení ozdobené poněkud neakademickou koncovkou má u toho zásadní význam. Názory SYNA jsou pak díky svému umístění v otevírácích Seznamu.cz široce viditelné. Občas se s nimi seznámím také, podobně jako jindy tankuji u petrolejářských korporací.

Nepopírám, že z cca 10 přečtených esejí Klause ml. mi drobná část přišla blízká. Blízká, nikoliv uhrančivá. S jeho dalšími minimálně 50 pojednáními jsem byl seznámen sekundárně a v mém úsudku poměr jakž takž podobný. Ostatně cosi podobného by platilo i na výroky Klause st. Byť zásadní kámen úrazu je v nezbytnosti dodání roku 2015. Pro mnoho lidí z našich kruhů je nyní Klausi uchvácena a na minulost nehledí.

PRVNĚ NA NACISTICKÉ DEMONSTRACI BEZ POLITICKÉ MOTIVACE

Nezaplněné politické pole ● nová architektura demonstrace ● řečnické a účastnické kuriozity ● nápověda ve skladbě demonstrantů

Abyste správně rozuměli, termíny v nadpisu jsou použity v soudobém novinářském významu. Alternativní termín by zněl „neonacistické“, ale když to má znít drsně, budiž. Pro obě novinářská adjektiva je hlavně příznačné, že bývají používána bez ohledu na realitu.

O shromážděních 17. října na Václavském náměstí je jistě v konvenčních médiích přiměřeně odstavců, proto faktografii vynechejme.

ZLOBÍ ŽÁCI? PRO RADY DO ŽIDOVSKÝCH INSTITUCÍ!

ANEB STATISTICKY NEONACISTOU OD 13,6 LET

Jelikož hlavním nebezpečím dneška není ani tak zánik soudobé civilizace jako politicky nestandardizované vyjadřování se o Izraeli, aktivity Režimu směřují i do politické výchovy školáků. Materiálem Demokracie versus extremismus - Výchova k aktivnímu občanství byla pedagogika obohacena v roce 2013, ovšem než se postupy dostanou učitelům takříkajíc „pod kůži“, nějaký ten pátek to potrvá. Ač zde  nedávno padl příslib obeznámení surfařů s obsahem teoretického prvního dílu, metodický díl druhý dostane pro svou drezúrovitou vypiplanost přednost.

Sborník začíná nám dobře známým Miroslavem Marešem, který v rozebíraném svazku převypráví svůj příspěvek ze svazku prvního. Aby zazněla alespoň nějaká inovace, padne varování před novým fenoménem „vícegeneračních extremistických rodin“. Po čtvrtstoletí od roku 89´ očekávatelný úkaz, neboť pro část aktivistů devadesátých let se tehdy nejednalo pouze o módní výstřelek a své potomstvo nyní mají po všech stupních vzdělávací soustavy. 

Manuál k systematizování propagandy

aneb Souhrny oficiálních politických tezí pro ZŠ/SŠ

Mnozí si ještě vzpomínáte na hodiny občanské nauky. Do třídy vešel pedagog a po vyhrazený čas působil coby galantní jedinec povznesený nad přízemno okolí (ve zdařilé verzi), byť jím hlásaná ideálna mívala daleko od reality. Ale alespoň na těch pár minut jste nahlíželi na pomezí dokonalosti. Ve vyšších ročnících (stupni vzdělávací soustavy) jste sice už bývali opatrnější uvěřit všemu zrovna řečenému, ale pořád vám ten předmět přišel odlišný od chemie či zeměpisu. Už jen tím, že na něj nebývaly klasické učebnice. Avšak osnovy samozřejmě stanoveny byly, byť se úmyslně žákům předem nevystavovaly.

Český jazyk budiž nejpřednější

V českém školství máme novinkový jízdní řád. Od loňského září začal platit novelizovaný rámcový vzdělávací program, což je hypotetické nejvyšší patro v „ústavním pořádku školství“. Rámcový vzdělávací program určuje hrubé nárysy toho, co by se mělo vyučovat v základních školách ČR. Například procentuální hodinové rozvržení mezi jednotlivé kategorie předmětů. 

Co vlastně volič volí?

Co vlastně volič volí?

Odpověď by měla být snadná: přeci nejméně špatnou ze všech špatných možností. Frázičková zásobárna poskytuje i hlubší vysvětlení: „nejlepší politický režim lidstva“. Nebudeme jmenovat další klišé, čtenářova pozornost by umdlela vzápětí. Především totiž volíme s nadšením a uvědoměle. Bez volení by na světě nebyla duše lidstva.

Zatím bezproblémový úvod má jednu zásadní vadu. A to vskutku maximální: nikdo neví proč vlastně volí tak nebo onak. Proto vám to nikdo ani nepoví. Byť dotázaný se bude snažit sebevíce a bude otevřený jak vrata od chléva.

Teď nebudeme zmiňovat, kterou konkrétní kandidátku volič volí. Ale PROČ volí právě takovou a takovou možnost. Některé věci si