Čas se
pohnul a volby za dveřmi. Nebudu vám cpát, pro koho hlasovat a na
koho cenit zuby. Ani dnes nebudu omílat východisko Antidemokrata,
že legitimita nevychází z většin. Podávejte si kandidátní
listiny, účastněte se komparsu světovládců, radujte se z
jedné či dvou zastupitelských seslí. Vaše oklamání alespoň
bude stejně upřímné - jako radost mentálně retardovaného z
plyšáka.
Ovšem i u
REÁLNĚ připuštěných stran se agitace podobá cirkusovým
cvičencům. Ti také mají předem připravenou drezúru. Případně
šablony, jak všechny zádrhele musí dopadnout. Vezměme si takový
výplod madam Šojdrové o sirotcích. Padesát syrských kousků
coby stravitelné množství. Výkřik sice ke komunálním
volbám nepříliš příslušný, leč ujal se vděčně a
celorepublikově.
Europoslankyně
přidala přirovnání sama sebe k Nicholasu Wintonovi. Zapomněla
zmínit, že tomu šlo naopak o vyvážení děťátek z českých
zemí. Logicky by proto měla spíše projevit snahu o vývoz. Třeba
Cikáňat. A až posléze bažit po pomnících a po pojmenování
ulic. Ale to uveďme jen pro cynickou logiku oné paralely a poněkud
černější vtip.
