ROZČEŘENÍ VOD CO ŽÁDOUCÍ POMŮCKA ÚTLUMU

Barva kravaty jako vodítko politiky ● Český slavík ● gratulace Ortelu ● Revoluce pomocí SMS

Coby kulturní laik nezaznamenávám ani módní barvy kravat, ani kunsthistoriky předpovězené trendy v malířství, dokonce ani v soudobé poezii se neorientuji. Společensky přípustné uvažování do stejné úrovně řadí stanoviska politická. Tam už určitou orientaci mám, což mi naštěstí poskytuje alespoň nějaký kompas pro oblasti předchozí.

K množině z prvního odstavce patří i hudební tvorba a její interpreti. Té se uniknout nedá, neboť mimo Robinsonův ostrov se všemožné reproduktory v intenzitě činí bez ohledu na vůli okolí. (O ohledech na obsah nemluvě.)   

JEŠTĚ MÁLO!

PYTLE KONDOLENCÍ  ● OBJEVOVÁNÍ VČEREJŠÍHO  ● TERORISTÉ JAKO VZBOUŘENÉ LOUTKY TĚCH VZADU  ● NEGATIV SE ZBAVÍME JEJICH PŘIČINĚNÍM

Od pařížského pátku třináctého se to odleskem tamních událostí všude jen pne. Antidemokrat nemůže zůstat stranou. Ne v tom smyslu, aby se zde přežvýkala fakta. Ani nečekejte zoufání nad situací – těch je všude jinde přehršel. Ale pojďme se zamyslet nad zamyšleními jiných.

Pokud pomineme Asadovu relativně přímočarou a sladkokyselou kondolenci s tím, že za útoky si Francie může sama, odstavce z Antidemokrata by chtěly jít blíže.

V ZÁPALU INOVACE

V ZÁPALU INOVACE

Vypočítavost v novinkaření ● vyluštění „hipster“ až s nápovědou ● podobnost postupů s ultrapravicí?

Slovo „obohacování“ má několik významů a tyto vesměs bývají spojeny s toužením. Například někdo je v životním zápalu po obohacení se finančním, jiný je zas upnut na obohacení se jinakostí od cizáctva. Ani jeden z předhozených překladů ve mně nevybuzuje pointu. Mezi finanční Rothschildy se včlenit nehodlám a jinakost mě mnohdy zaskočí už v mateřském jazyce.

Nedávno jsem totiž v časopise zaregistroval termín „hipster“. K mně neznámému slůvku byla dokonce přibalena celá reportáž, kdy jednotliví zaměstnavatelé byla dotazováni, zda by vůbec nějakého hipstera přijali. A světe div se, manageři se obratem rozpovídávali. Z odpovědí jsem pochopil, že jsem právě obohacen čímsi mně dosud neznámým, ač pro dotázané bylo slovo hipster všední.

LEŽ JAKO VYPOULENÁ VĚŽ

Evergreen tydlitátovských pomluv ● Věrka nařkla z gaunerství už i rektora ● výroba dodatečných důkazů ● „akademička“ neznající systém hodnocení 

 

Že z necelé dvacítky zdejších esejů se už třetí příspěvek pojí se jménem Věra Tydlitátová? To nechápejte jako snížené administrátorovy rozhledy o světě, nýbrž coby důsledek kombinace nehoráznosti jisté postarší vdovy s jí odtušenou rentabilitou pojící se s židovskou tématikou.

Vše začalo tím, že jsem Tydlitátové zaslal otevřený dopis v reakci na její snahu zamezit v mém (neexistujícím) doktorandském studiu. Tato její takřka domovnicko-důvěrnická snaha byla aktivizována nejprve nalezením mé kvalifikační práce a jejího resumé, k neudržení se ale uvědomělkyně vybudila až po shlédnutí mé prezentace na Zimní univerzitě Vlastenecké fronty. V jejím nepříliš akademickém konání jsem spatřil naplnění skutkové podstaty trestného činu pomluvy a na Antidemokratovi jsem publikoval i své trestní oznámení.

Každý překručovač, vymýšleč, nadsazovač, lhář apod., pracuje mírně odlišnými metodami, ale koncový výsledek má být podobný. Tydlitátová se ukájí metodou tzv. aktualizací u svých tvrzení. Prostě každou chvíli řekne něco jiného a vzhledem k jejímu statutu ostatní raději drží ústa.

Nebo podvodníci začnou přidávat „důkazy“. Třeba formou chronologických grafů, přičemž podobné „názornosti“ mívají u čtenářů skutečně přesvědčovací efekt. Neboť to jsou prostě NÁZORNÉ DŮKAZY. Jejich pravdivost či reálná důkazní hodnota pak pro masové publikum už bývá nepodstatná. Jde o to, že něco někde napsáno VŮBEC je. Zeptejte se třeba v reklamním průmyslu.

PRAVICOVÝ EXTREMISMUS V PŘÍPUSTNÉM PODÁNÍ ŽIDŮ

Zdání rozhodnosti hlasu ● totéž jako odlišné ● účelová oponentura ● nevkusný Tomský

Ač jsem své zlozvyky povětšinou už odstranil, občas si zahřeším a některý z nich vytáhnu. Naposledy se tomu tak stalo ve čtvrtek 29.10., kdy jsem investoval hodinu svého života kamsi mezi Neptun a Uran, přesněji do sledování televizního diskusního pořadu Máte slovo.

Podobné televizní projekty pochopitelně neexistují nahodile, nýbrž mají své přesné opodstatnění v architektuře Režimu. Dodávají mu zdání legitimity, neboť u nich má recipient nabýt dojmu své hodnoty coby tvůrčího kamene veškerenstva. Že je jednotkou váženou, to se mu dává najevo narafičením pomyslu jeho moudrosti, neboť prý teprve z jeho vyhodnocení dané problematiky se bude odvíjet zbytek. A občan získá podklady pomocí podobných pořadů. Tolik oficiální verze.