Byl
jsem před stovkou lidí nazván policejním agentem. Pánem z
fotografie. Proč?
První
důvod. Nezatleskal jsem ani jednou za tři čtvrtě hodiny besedy s
názvem ´Svoboda slova´!
Druhý
důvod. Že jsem v následném (dosti oprávněném) afektu
„nervózní“!
Třetí
– a doslovný - důvod? JAK MNE MEZI RADIKÁLY VŮBEC NIKDO NEZNÁ!
Technicky
přesně to proběhlo takto: jeden z panelistů debaty konstatoval
pravděpodobnost přítomnosti policistů a „fízlů“ v sále.
Načež pán v zadních řadách začal výskat. Ukazoval: „Jeden
sedí vedle mě“. Až z publika se všichni reflexem podívali
právě na mne.
Já
na defamaci reagoval nejdřív jen dost zkoprněle. Vulgarismy pánovi
mi nikdo nesmí vyčítat. Beztak svou hlasitostí ani nedosahovaly
výše jeho obviňujícího výkřiku. Stejně tak vytýkat mi mou
vizi s násilím. Pán mi pak rozvášněn z předchozí reakce
publika do očí dál spílal. Za prvé, za druhé. A za třetí.
Tedy třetí argument o mém údajném poměru k bezpečnostním
složkám. Že ani v sále mě přeci nikdo nezná! Ale ve výsledku
je přesný technický průběh nedůležitý.
Uznejte,
že podobné zdůvodnění agentství zase mě opravňuje označit
dotyčného za neuvěřitelného hlupáka. A to i kdyby šlo jen o
argument číslo jedna. Tedy ten vycházející z NETLESKÁNÍ.
Průběh
incidentu píši až o desítky hodin později, ale během
inkriminovaných sekund jsem vulgarismů použil kupu. Ve svých
dvaačtyřiceti letech bývám jaksi klidnější, snad jen proto k
násilí nedošlo. Asi jsem až příliš umírněný, než když
jsem před skoro třiceti lety zapínal svůj první extremistický
bomber a vyrážel na bouřlivácké strkanice nebo na skinheadské
koncerty.
Říká
se, kdo nevěří ať sem běží, hned mu mohu ukázat svůj úřední
kádrový posudek. Předvést přípisek o mé minulosti od
devadesátých let, v němž zůstávám „jako jeden z mála
činných aktivistů“. Okopírované CV pochází z trestního
spisu k momentálnímu trestnímu stíhání za incident
(dezinterpretaci činu !!!) s Židovskou obcí Praha. V aktuálním
trestním stíhání za svůj občanský aktivismus jsem tzv.
odsouzen dopředu, podobně jako kdysi za ryze sebeobrannou (!)
střelbu do levicových ANTIFA poblíž průvodu Federace židovských
obcí ČR. U soudu jen neúprosně zazní cosi jako „Kalinovský =
vyhlášený nácek“, „vyhlášený kraválista“ apod, a jakési
politizující "spravedlnosti" bude učiněno zadost. Ale
zpět do čtvrtečního sálu s besedou o svobodě slova.
Takže
dál k nařknutí o mém agenství či konfidentství. Freneticky už
netleskávám ani tezím, se kterými souhlasím. Natož větám, ze
kterých hned po začátku besedy ´Svoboda slova´bylo cítit
podhoubí tématu Covid-19. Mohlo by se namítnout: Kalinovský tam
neměl lézt, když tušil obsahové směřování. A především:
když nechtěl tleskat. Proto na rovinu přiznávám, že jsem přišel
na besedu jako na společenskou událost s předpokládatelnými
prvky šarády, po které se obvykle po 2-3 hodinách přesouvá do
restaurace už jen s několika málo přáteli. Tak to obvykle bývává
i u besed s jiným - ne úplně všemi posluchači stejně
odpoklonkovávaným - obsahem. Přesto už na startovní seanci
může zaznít procento kvalitních námětů k původnímu
obecnému tématu.
K
druhému argumentu upozorňuji, že k urážce mužské cti tím
vyvolaná zuřivost/„nervozita“ patří. Ke zlynčování
okázalého pseudointelektuála nedošlo jen mou léty nastávanou
umírněností. Zde však deklaruji, že za podobné urážky o
policejním donašečstvím apod. je přípustné i zkopání
důchodkyně na invalidním vozíku. Něco prostě nelze. Tolik
můj vklad o svobodě slova (podobně jako útok na domácí národ).
Po
odmlce sloužící k mému psychickému rozdýchání jsem navrhl,
jak věc vyřešit bez násilí. Tedy že si spolu uděláme
fotografickou momentku, pod kterou doslova odcitujeme jeho obviňující
věty. I s podpisem citátů vážící se k mému
agentství/fízlovství/NETLESKÁNÍ/NERVOZITĚ atd. A celé to takto
budeme publikovat, nechť i veškeré jeho okolí si udělá o
dotyčném obrázek, s jakým inteligentem mělo dosud tu čest. Tedy
když úsudek o agentství stanovuje dle dodržování rytmického
potlesku.
Následovala
všeobecná přestávka, během níž jsem pánovi znovu navrhoval
ono druhé řešení (to už zase včetně vulgarismů). Já se mu
představil i s předložením dokladů, totéž jsem žádal po něm.
Z neznámého důvodu mi začal vyprávět jen o své noblese,
protože „on jen přeci synem faráře“. Což opakoval vícekrát.
Pak už jen jakési společné úkroky k pódiu, ale jméno mi
nakonec prozradil (omlouvám se – pro tehdejší afekt, jsem jej
ihned zapomněl). Nakonec jsem mávl rukou a odkráčel do foyer.
Po
chvíli tam ke mně inkriminovaný kontrašpionážník kráčel s
pokorně nataženou pravicí. A se slovy, jak by se p.t. Petru
Kalinovskému chtěl omluvit za své unáhlené tvrzení. Protože
tehdy nevěděl, kdo vedle něj sedí.
V
minutách mezi mým odkráčením do foyer a jeho pokusem o omluvu -
jejíž upřímnost mne nezajímá - si od panelistů v kostce
vyslechl jakési „zaručení“ za mě. Právě na podkladu mého
životopisu. Pro některé z panelistů možná jako kontroverzní
osoba (zde soukromé motivace vynechejme), ale pořád nepřípustné
mne osočovat z agentství.
Je
nesmysl, abych ze sebe dělal cokoliv významného. Ale že jsem na
nacionalistické scéně vždy vystupoval konzistentně, na to mi
nikdo sahat nebude.
Povícero
dehonestující tykání pokajícímu se jsem si sice už odpustil,
leč ŽÁDNOU OMLUVU NELZE V TAKOVÉTO SOUVISLOSTI PŘIJMOUT. Což
jsem mu také sdělil. Svědomí dotyčného přesto bylo
„zachráněno“. A svou předvedenou, přesto nevyslyšenou,
ochotu k omluvě šel oznámit do širého světa.
Proč
bych byl pro obnovení středověkých mrzačících trestů zrovna v
uvedených souvislostech? V souvislosti např. s pomluvou o donášení
na blízké přátele, ale třeba i na alespoň určitou
politizující výsečí vzdálenější kolegy - přesto pořád
ještě tak nějak kolegy? (připomínám, nějaký Covid-19 mi je
vesměs šumák, stejně jako že onu dějinně bagatelní
konkrétninu nalézám já obráceně než totální většina
tamního sálu).
Říká
se: první slina nejvíce ulpí. Pomluva. Může to být šílená
lež, ale než se nějaké pomluvy zbavíte... Když vás někdo
označí za tajného agenta, fízla, donašeče apod.?
V
rozebírané věci se naštěstí pán předvedl jako naprostý vůl.
Jenže právě podobní hajzlíčkové jindy bývají těmi, kteří
dokáží znechutit spoustu jiných, kteří rozdílem od nich by
mohli být užiteční. Bohužel podobné pomluvy budou mít sílu
vždy. CELOU PŘÍHODU PROTO VĚNUJI VŠEM OBĚTEM POMLUV.