sobota 30. dubna 2016

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ V TÝDENÍKU REPUBLIKA (2001-03; 97 ks)


Celou dobu se zde kasám termínem „koherentní ideologie“. Štoural by při listování archivem výstřižků z mé činnosti v Týdeníku Republika (od března 2001; 2003 byl koncem vycházení TR) mohl leccos namítat.  Rýpal však nikdy nemůže nalézt ideologickou protichůdnost JAKO TAKOVOU. Protože taková prostě není.

Byť některé mé tehdejší DÍLČÍ průpovídky byly alibistické. Jak v podobných situacích křičí soudní znalci a obžalovaní jejich stanovisko odmítají.
Případně tehdy nebylo možné ve stranickém listu článkem protiřečit některým razantním stanoviskům předsednictva. Ostatně tento obecný princip coby Antidemokrat AKCEPTUJI dodnes.
Rovněž tak některé texty byly psány pouze  v kontextu s určitou situací a bez aktuálního prožitku daného nejdou vstřebat tak, jak kdysi byly publikovány.
Nakonec zmiňme určitý politický vývoj pisatele. ALE STÁLE V RÁMCI JEDNÉ IDEOLOGIE. Před patnácti lety jsem o ní začal publikovat, od devadesátých let ji s přáteli pouličně aplikoval, nyní ji na Antidemokratovi strukturalizuji…

Techn. pozn.:  při prohlížení Antidemokrata na PC vždy bude v levém slupci viditelný archivní scan vybraný pro daný týden.

čtvrtek 28. dubna 2016

ANTIFA OBJEKTIVNÍM ZNALECKÝM ÚSTAVEM?

Trestní stíhání Kateřiny Krejčové ● propagandisticky osvědčená děťátka, zvířátka a studenti ● předák Antifa Reinders coby nezaujatý expert ● stížnost Radě ČT

Ač Antidemokrat není koncipován pro komentáře k aktuálním epizodkám, dnes alespoň stručně o zdařilém public relations  ideových opor Režimu. Oporu by šlo pojmenovat všemožně, nejvíce polichotí „občanská společnost“.
Podrobnosti k široce známému případu zde nemá smysl opakovat, pro spadlé z Marsu toliko odkaz .
Jedna z levicově-zelených Kateřin profesionálně napadajících v různých létech na tzv. antifašistických demonstracích policisty, byla nejprve jakýmsi soudcovým politickým selháním shledána vinou a sklidila měsíční podmíněný trest. Po odvolání a po hlučném přidání osvědčené šablony „veřejnost proti neonacismu“ byla nakonec 29. dubna osvobozena.
V mezičase mezi jednotlivými stupni soudního řízení totiž nastoupila propaganda v té nejryzejší podobě. „Veřejnost se ohradila“, pražská kavárna vztekem zbělala, možná i sem tam nějaká základní škola zaslala protestní nótu.  Ale hlavně: ČT odvysílala reportáž jak vystřiženou z padesátých let.

pátek 22. dubna 2016

DEMOKRACIE JEDNOU SMUTNOU FOGLAROVKOU

Srozumitelnost versus přesnost ● Losna nebo Mažňák ● relevantní politická aktivita nejsou volby ● skutečné uznání až od budoucích

Často jsem – nejen při psaní - postaven před následující dilema. Jak
1) předejít nařčení z infantilních sklonů a zároveň
2) zachovat srozumitelnost při souběžné přesnosti sdělení.
To je mnohdy otázka.
K PRVNÍMU: Vykašlete-li se na toto riziko, dáváte tím do budoucna zbraň oponentům, že s čímkoliv kdy přijdete, může být označeno za výplod dětinského amatéra. Široce přitažlivé teze (přitažlivé = musely být nejprve co nejvíce posluchači pochopeny) mohou být pouze rozplizlým balastem. Ovšem bývají způsobilé vyvolávat aplaus. A že jim mnohdy chybí ideologická systematičnost? Antidemokrat se kolektivismu vysmívá soustavně, na tento fakt si stěžujte jinde.
K DRUHÉMU: Obráceně, tedy myšlenka s precizní důkladností, zase snižuje počet svých pochopení schopných adresátů natolik, že mnohdy působí co samomluva do lavóru. Hlavně když je pro její prezentaci ve všech ohledech omezený prostor. Sice se člověk může konejšit, že zájem po celistvě řečeném (integrálně předložené ideologii) přijde až po sebeobětovavším se revolučním gongu, jenže alespoň nějaké myšlenkové bližní je vhodné mít už teď.    

pátek 15. dubna 2016

FAŠISMUS SEM, FAŠISMUS TAM

Dvojky z mravů ● termíny bez obsahů ● absurdní dramata 

V dobách mé puberty bývaly mezi „žáčky-politikáři“ obvyklé dva jevy: okázalé vysloužení si dvojek z mravů a sténání po válečné literatuře faktu. První jsem zvládl v osmé třídě referátem o Hitlerovi, druhé jsem činil toliko do nezbytné míry.
Odstupem času v tehdejší prezentaci uznávám omyly, nicméně pro kognitivní úroveň čtrnáctiletého žáčka snad odpustitelné. (To spíše dodnes pociťuji stimuly z Blízkého východu, které mě k  zbrklým závěrům přivedly.)

S lit-fakt o II.sv.v. se v devadesátých letech roztrhl pytel. Nenasycený trh jásal nad kdejakým brakem. Technické podmínky a personální obsazení Třetí říše bylo našprtáno cobydup, hlubší ideologická témata se vyřešila pár zkratkami. Minimálně každý musel znát rozdíl mezi termíny fašismus a nacismus a jejich náležení k jednotlivým státům. Hlučně se pak  ozvat, pakliže někdo použil termín fašismus pro Německo.
Že některá další telegrafična mohla být z politologického hlediska nesmyslná? To se nelze hněvat na naši juvenilní partu, když bláboly nás zásobuje střední proud dodnes.

pátek 8. dubna 2016

O TYDLITÁTOVÉ A JEJÍCH LŽÍCH

Hřbitovní krádeže v Polné ● co ještě produkuje Západočeská univerzita ● usměrňování kritiky Židů ● 3D test

Ti disponující základním vzděláním tuší, že nadpis je parafrází na spis Martina Luthera O židech a jejich lžích. Pro ty bez základního vzdělání zdůrazňuji, že se nejednalo o žádného ukřivděného černocha, nýbrž o středověkého teologa.
Nebudu se zde pouštět do polemik ohledně křesťanské reformace, když coby ateista mám beztak značný odstup, nicméně jedno mi z ještě pozdějších dějin zůstalo: religiózní židé s malým „ž“ se chtě-nechtě stali Židy s velkým Ž, tedy národem. Možná žijícím mezi národy jinými, ale nikdy ne jejich součástí. (proč s uváděním onoho „přerodu“ to je obtížnější, později)

V dnešní době tu máme pomotaných mnoho věcí. Jednou z nich je, že začátkem dubna t.r. v Polné pobíhaly shluky zdrogovaných výtržníků s akustickými kvičítky a se žlutými hvězdami na klopách, před kterými nejspíš i synagogy mimo dosah kamer zabouchávaly dveře. Nicméně ohrazení se proti krádeži pietní květiny, které se na hřbitově dopustili a se kterou se následně chlubili oni příležitostně-političtí Židé z demonstrace, jsme se nedočkali odnikud.

pátek 1. dubna 2016

ZÁCHODKOVÉ UMĚNÍ CO KORZO DEMOKRACIE

Repetice smyslu Antidemokrata ● elitářství nad duševním bolševismem ● obecné rysy WC-politiky ● dosavadní reakce na web

Začněme od upozornění, že vyzněním nemají být postřehy z aktuálního dění. Mělo by zde rezonovat obecnější bilancování za dosavadní činností Antidemokrata, tedy projektu systematicky odmítajícího legitimitu odvozovanou od hlasování. A to z hlasování v jakékoliv podobě. Název webu nebyl vybrán pouze pro okázalé rebelantství, nýbrž pro primární politický princip. Pro nepředpřipraveného čtenáře, který naopak při kterékoliv bolístce kvílí cosi o nedostatku demokracie, referendu, předčasných volbách apod., se proto azimut portálu může jevit exoticky.
Sezónní politická mínění lidu, ony výkřiky z momentální politické atmosféry, přitom bývají úspěšněji ( = populárněji) zachycována v kabinkách veřejných záchodků. Tato sdělení mívají několik zásadních charakteristik: -      jsou každému srozumitelná,
- stejně jako každý je může tvořit
- ovšem kromě úderné proklamace (za obvyklým rovnítkem)
- opomíjí podstatu problému
- šíři témat alespoň překrývají bombastickým vykřičníkem,
- jakoukoliv preciznost nahrazují vyobrazením genitálu
- kolikrát jen stačí v oněch freskách přeškrtnout jedno jméno, nahradit jej jiným, a vše se aplikuje nanovo.