Trestní stíhání Kateřiny Krejčové ● propagandisticky osvědčená děťátka, zvířátka a studenti ● předák Antifa Reinders coby nezaujatý expert ● stížnost Radě ČT
Podrobnosti k široce známému případu zde nemá smysl opakovat, pro spadlé z Marsu toliko odkaz .
Jedna z levicově-zelených Kateřin profesionálně napadajících v různých létech na tzv. antifašistických demonstracích policisty, byla nejprve jakýmsi soudcovým politickým selháním shledána vinou a sklidila měsíční podmíněný trest. Po odvolání a po hlučném přidání osvědčené šablony „veřejnost proti neonacismu“ byla nakonec 29. dubna osvobozena.
V mezičase mezi jednotlivými stupni soudního řízení totiž nastoupila propaganda v té nejryzejší podobě. „Veřejnost se ohradila“, pražská kavárna vztekem zbělala, možná i sem tam nějaká základní škola zaslala protestní nótu. Ale hlavně: ČT odvysílala reportáž jak vystřiženou z padesátých let.
…
Politicky se prostituující redaktorka pořadu 168 HODIN Lenka Pastorčáková má za sebou nejeden protičeský úkon. V neděli 24.4. svou reportáž pojmenovala Pomáhat a chránit a pokud hovořila o agresorce, tak familiérně toliko křestním jménem. A ještě pečlivěji s akcentem na studentka FAMU (masmediální strhávání pozornosti ke slovu student/studenti ostatně není nic nového. Je již léty osvědčené např. drogové dealery titulovat jako zavražděné súdánské studenty).
„Tam mezi nimi seděla i Kateřina, čerstvá doktorandka“. Následuje záběr na národoveckou demonstraci a do obrazového kontrastu k „čerstvé doktorandce“ se náhle střihem přimísí pár vulgarismů.
A pak se to už v reportáži jen rozjíždí v podbízejících se komentářích. Snad by to bylo logické od jejího obhájce Pavla Uhla (famílie neblaze proslulého Petra Uhla). Ale objektivitou reportáž trpí na úbytě vřazením doc. Víta Janečka, pedagoga z FAMU, který byl iniciátorem dopisu na podporu pachatelky. Na jaké "relevantní" místo byl dopis adresován, to už reportáž nesdělila.
Své si přidal i neméně zlověstný Ivan Gabal. Objektivitu vyváženosti dále přisolila přítomnost senátora za Stranu zelených Václava Lásky, který též komentoval tuto politicko-soudní kauzu. Obsah Láskova vyjádření si jistě domyslíte.
…
Za propagandisticky nejpouťovitější bod považuji přizvání Andrého Reinderse. Tento byl redaktorkou určen pro expertní vyjádření se o možných zdravotních následcích pro policistu. Do titulku mu bylo dáno „profesionální mistr Evropy a ČR ve smíšených bojových uměních, trenér“.
Údajně někteří z mně blízkých kruhů si jej platí coby trenéra. Stejně tak jsem také zaslechl cosi o zákazu nošení značek Grassel, Lonsdale apod. na tréninky. Taktéž jako cosi o zapovězení konzervativních politických mínění v Reindersově sále.
André totiž býval ještě před pár léty vrcholným předákem organizace ANTIFA. Tato je v pravidelných výročních zprávách označována za entitu programově páchající rozsáhlou trestnou činnost a koketující s používáním metod klasického terorismu. Jelikož Reinders nikdy nebyl za svou extrémistickou činnost odsouzen, může mluvit o zázraku (kdoví s čím kombinovaném).
A že nyní naopak podniká s trénováním cvičenců s mnohdy ultrapravicovými postoji? Připouštím nižší intelekt u některých jedinců se kterými mohu být politicky spojován, a kteří Andrého navzdory totálně protichůdnému ideologickému zázemí ctí co specifickou autoritu. U takových se politické nadšení snadno nechá překrýt nadšením třeba právě pro tělocvik. Ale že slovutný „antifašista“ Reinders si nechá platit od klientů z dříve jím nenáviděného tábora? Také jakási forma již zmíněné prostituce. Zde na úkor někdejších Reindersových „ideálů“. Povrchnost jeho osobnosti je o to více šokující tím, když se jedná o magistra politologie a ne o nějakého pervitinového anarchistu.
Nicméně když nejde o osobní mamon, stále lze Andrého neomarxistické nazírání očekávat. V této bludné charakteristice se od většiny svých soudruhů lišit nebude.
…
Zpět k postmodernisticky vyvážené reportáži, kde Reinders coby objektivní expert na lidské tělo dostává slovo. Nejprve poněkud neobratně poodhalí své politické ledví (a redakce jeho mínění použije – ostatně bez provázanosti na jeho politické aktivity serióznosti neškodí; naopak - podporuje záměr reportáže) TOUTO VĚTOU: „otázka je, nakolik to bylo účelové, aby došlo k nějakému většímu potrestání té dané slečny.“ (tím míní „účelovost“ policistovy bolesti)
Což nápadně odbočuje od důvodu, proč se ocitl před kamerou. Proto přidává několik cvachovských expertíz: „ramenní kloub vlastně patří k nejmobilnějším kloubům na lidském těle vůbec. Může se pohybovat do všech úhlů, do všech směrů a v podstatě jediná pozice, která je riziková, když je ramenní kloub s rukou za zády, kdy dochází, kdy se ten kloub dostává do situace, kdy může dojít ke zranění. To si ostatně můžeme dokázat na technice se slečnou [figurantka]. Ale už je to poměrně náročná technika. Člověk musí znát nějaké anatomické zákonitosti jak tělo funguje, není to úplně jednoduchý a asi k tomu zranění nemůže dojít tak jednoduše jak ukazujete na záběru.“
Po této „objektivní“ reportáži následovala v pořadu 168 hodin neméně budovatelská perla „Stojí za Eman“ o studentech z teplického gymnázia kampaní se zastavších pokrývky hlavy u své spolužačky původem z Jemenu.
…
Co dodat k podobně tvořené společenské atmosféře? O závěrečném osvobození zelenící Kateřiny z FAMU jsem referoval v úvodu, kuriózní styl objektivity ČT jsem též dokázal, počet miliónů budoucích gymnaziálních muslimů odhadnout neumím. A právě zaslanou stížností Radě ČT na onen pořad také nic nevyřeším...
Žádné komentáře:
Okomentovat