POLICEJNÍ MANÉVRY U IZRAELSKÉ AMBASÁDY

Ač jsou tyto stránky prvořadě míněny pro představení ucelené ideologie, a jako taková by měla být prezentována v obecné podobě, pro vyhrocenost posledních dob nezbývá než přibrat i agitační poklesky bulvárnějšího ražení. Jakož i další cesty, které obvykle bývají určeny pro méně náročné politické strávníky. A mezi takové audiovizuální spoty patřívají.

Sice u pozadí vzniku tohoto materiálu původně šlo o cosi systematičtěji pojatého, ale k přímo nezapojeným dodatečně alespoň promlouvá ona povrchnější slupička moderních technologií.

Zase ta terminologie...

OSAMĚLÝM SISYFEM V TAŽENÍ PROTI VOLBÁM ° POPULISMUS VS. RADIKALISMUS ° OPILECKÉ „HEIL HITLER“ NESTAČÍ ° IDEOLOGIE MUSÍ BÝT KOMPLEXNÍ, NIKOLIV SHLUKOVÁ

Ač se Antidemokrat distancuje od přemlouvání kohokoliv (tj. získávání sympatií; potenciálních hlasů ve volbách), výkřiky z ulice se k němu prostě dostávají. Ale jenom slabší kusy s odvoláním na sisyfovské balvany rezignují, pokud se stále objevuje zásadní nepochopení.

Možná to je jeden z důvodů existence blogu: alespoň někdy a někde východiska organizovaně osvětlit. Byť podobný alibismus čpí na míle daleko. Protože pár stovek čtenářů marginálních stránek těžko bude v záplavách informací odjinud „šprtat“ právě vezdejší definice.

…

Rovnou odhalím, že motivem k dnešnímu textu je posezení s folklorní konzumací alkoholu (vyjma abstinentů). Následné skandování o Hitlerovi pak ovšem nešlo chápat coby vyjádření celistvě uspořádané ideologie. Maximálně tak jako specifickou reakci na soustavné vnucování viny za činy minulých tisíciletí.

Vliv alkoholu + otupění mainstreamovou propagandou. Pijani přijali předhozené jméno coby největší symbolickou záporku (což soudobá agitka koneckonců vyžaduje) a trucovitou potřebu se se záporem identifikovat. To nazvěme tápavou reakcí slabozrakých na strukturální omyly dnešní ústavnosti.

HOOLIGANS DO POLITIČNA PROSTĚ PATŘÍ!

Od oblaků teorie ke kanálům praxe ° i nepřátelská média potřebujeme ° efekt hooligans na demonstracích ° čím více dlažebních kostek, tím více reklamy

Za názvem nehledejte záměr přitáhnout čtenáře. Raději si za titulkem představte didaktický model, jak osvěžit termín paradigma (tj. struktura uvažování, a to z nějaké ústřední hodnoty). Obávám se totiž, že s většinou svých známých se právě v onom míjím.

Zdejší stránky demokracií pohrdají. Tedy východiskem, že suverénem je lid, který prostřednictvím mechanismu většiny určuje následné. Nekráčí proto o bulínkovství, že k roku 2017 je ideál demokracie „pouze“ poskvrněn a zneužit (to je melodie mých známých). Má stoická negace je jak popřením podlézání co nejširší populaci, tak i přijmutím faktu, že ještě pár desetiletí zde demokracie námětem k masturbaci stejně bude. (Obec Antidemokratových čtenářů by už mohla tušit, jakou může mít podobu vzkaz budoucnosti v sekundách úmrtí důstojného jednotlivce.)

…

Když s přáteli rozebíráme politickou tématiku, začínáme v hodnocení současna ( + pojmenování světovládných zájmů) a požadavkem změn.

Dál se už struktura cest uvažování liší. Pro mě je nezbytné na patník poslední napsat křídou, že i v roce 2017 na tomto území žili osamělí lovci, na které budou moci další generace být hrdé. Protože alespoň někteří se nepřipojovali k naivnímu volebnímu komparsu nepřítele.

Rozdílem tohoto mnozí kolegové přidávají umanuté „vyhrát volby“ a neskonale komické „dostat se nazítří k moci“. Ale proč by se nepřítel neškodného komparsu zbavoval...