Zavádějící aritmetický průměr ● výzkumy, ankety, koláče a bábovičky ● popis psychologie osobnosti neonacistických pachatelů ● preventivní odvolání výsledků výzkumu
Začněme anekdotou. Ta vychází z nepatřičné aplikace matematiky: jeden bere 1 000 000,- Kč a druhý 10 000,- Kč. Aritmetickým průměrem tedy oba berou 505 000 Kč a na světě je ráj.
Cesty k podobným průměrům, grafům, statistikám apod. nemusí být pouze školáckou chybou. Zatímco uvedené dokáže jako špatné pochopit každý (téměř každý), při použití matematiky pro sociologizující zkoumání zase potřebujete znát jednu metodologickou informaci: při výzkumu veřejného mínění je potřeba cosi přes tisícovku respondentů, jinak na spolehlivosti ubývá. Když je dotázaných v řádech stovek, raději se tomu říká anketa, od které se až tolik neočekává. Ale do zmrzačené podoby úvodního příkladu nesmí zaběhnout ani anketa.
Cesty k podobným průměrům, grafům, statistikám apod. nemusí být pouze školáckou chybou. Zatímco uvedené dokáže jako špatné pochopit každý (téměř každý), při použití matematiky pro sociologizující zkoumání zase potřebujete znát jednu metodologickou informaci: při výzkumu veřejného mínění je potřeba cosi přes tisícovku respondentů, jinak na spolehlivosti ubývá. Když je dotázaných v řádech stovek, raději se tomu říká anketa, od které se až tolik neočekává. Ale do zmrzačené podoby úvodního příkladu nesmí zaběhnout ani anketa.
…
Otevřel jsem si materiál Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR „Kvalitativní popis psychologie osobnosti pachatele extremisticky, rasově motivované a xenofobní trestné činnosti“ z roku 2012. Z názvu práce jsem očekával tedy spíše „získání vhledu, orientaci a porozumění dané problematice (v našem případě psychologii pachatele extremisticky, rasově motivované a xenofobní trestné činnosti). Jevy nebo objekty jsou zkoumány pokud možno v celé šíři a ve všech možných rozměrech a souvislostech. Data, se kterými se pracuje, mají ne-číselný charakter. Jedná se o slovní údaje.“ (str. 4)
Jenže ouha, NAPROSTÁ VĚTŠINA PRÁCE naopak působí téměř jako počítání aritmetického průměru na úvodním mzdovém příkladu. Byť zde vyhotoveného ne na dvou, ale na PATNÁCTI jedincích. A matematická iluze, jak z podobného aritmetického průměrování, tak z převádění nedostačujícího množství vstupních tvrdých dat na procenta, je na světě.
Což ihned vysvětluje úvodní grafiku: tedy že do výzkumu vzatí pachatelé extremistických incidentů (ti, coby objekt výzkumu, spáchali mezi lety 2001-11 buď povícero trestných činů anebo tentýž čin mohl být kvalifikován více paragrafy nebo jeden čin byl proveden více pachateli) jsou hned v sedmadvaceti procentech vrahy . Stačí jen rozdělit mezi patnáct zkoumaných a už je úvodní koláčový graf (str. 13) pravdivý. (vřazeni 4 Vítkováci = „vražda“ ve stádiu pokusu)
Následují tabulkové statistiky dovedené do mnohdy absurdního procentuálního vyjádření. Tam jsou zachyceny údaje na následující témata: minulá trestná činnosti, rodinné poměry v dětství a v současnosti, vztah k otci, matce a sourozencům, vzdělání, případná anamnestická zátěž v rodině. Výchova v rodině a pořadí narození, studium a profesní kariéra, začlenění do školního nebo pracovního kolektivu, školní/profesní úspěšnost atd. Vztah k alkoholu, chování v opilosti, přítomnost alkoholu v rámci trestného činu, vztah k drogám, cigaretám, marihuaně nebo automatům.Rodinný stav, počet partnerek, první sexuální zkušenost, úspěšnost v partnerských vztazích. (str. 4-5) Všechny poskytnuté informace se dají přenést do čísel. Takto vyjádřená data pak už zase lze ukázat v procentech, případně věk prvního pohlavního styku zprůměrovat na 15,1 roku. (str. 21) (Pozn. red. – jeden ze zkoumaných je sedmadvacetiletý panic = obdoba platového milionáře z úvodu.)
Jenže co lze z podobných čísel vyčíst, když vypráví pouze o ZCELA NEREPREZENTATIVNÍM počtu pachatelů politické trestné činnosti? A to ještě dosti odlišné? Na vzorku patnácti případů prostě nelze vypracovat statistiku, která by dokazovala něco o ostatních z politické subkultury či její nejradikálnější části. Této základní námitky si jsou vědomi i autoři, když preventivně hovoří o KVALITATIVNÍM výzkumu. Jenže kvalitativní výpovědní hodnoty aby se ve výzkumu člověk dohledal, skoro všechno jsou jen tabulková čísla a aritmetické průměry (tzn. KVANTITATIVNÍ údaje) z patnáctky zkoumaných!
…
Elaborát na svých rozměrech přibývá obvyklým školáckým uchýlením se ke kompilační strategii – tedy citovat, citovat a zase citovat. Zadavatel hodnotí práci její tloušťkou. Například si tak můžeme v devětatřicetistránkové práci přečíst všude možně omílané odstavce o 4 typech pachatelů extremistického násilí (Pachatelé pro zábavu a vzrušení; Pachatelé bránící svůj svět; Pachatelé s misí sprovodit zlo ze světa; Pachatelé oplácející za jim provedenou křivdu str. 8-9; převzato z: SPURNÝ, J. Psychologická podpora objasňování a vyšetřování trestných činů extremistickým podtextem. 2007) či osvěžit si gymnaziální znalosti ze základů psychologie (23-27). Veškeré průběžně uváděné tabulky si můžete ještě jednou zopáknout v supertabulce na stránkách 34-36 (o samozřejmých technických stránkách podobných materiálů ani nemluva). A hned je blíž k důstojnému splnění úkolu obsaženého v bodu 7.3.1. schváleného usnesením vlády č. 328 ze dne 9.května 2012…
…
Pasáže, které by mohly být výzkumně produktivní a o které se materiál také pokouší (4.9 Postoj pachatele k trestnému činu;) zase sténají na úbytě tuze důvodnou neochotou stíhaného rozvyprávět se ještě před procesem v psychologově/psychiatrově ordinaci (odsud dodána data do výzkumu). Případně pokud se tento rozhovoří, lze očekávat zabarvené odpovědi pro účel nižšího trestu. Jelikož mi již byla vícekrát nařízena obdobná psychologická a psychiatrická vyšetření, vím moc dobře, nakolik odměřeně se v dané situaci posuzovaný chová.
Anonymní autor pro tuto pasáž přiřazoval posudky na univerzální šablony (dle GRESHAM, M., MATZA, S., MATZA D., Techniques of neutralization. 1957.):
- Odmítnutí vlastní zodpovědnosti; odmítnutí poškození („až tolik se nestalo“)
- odmítnutí oběti („útok byl nezbytný a zasloužený“)
- odsouzení odsuzujících („jste pokrytci a chcete to samé“)
- odvolávání k vyšší loajalitě.
Zde recenzovaný materiál je založený na vytahování informací z archivních posudků, tudíž muselo být nejprve doufání, aby posudky zahrnovaly zrovna žádané postřehy. Přesto se na šablony podařilo jednotlivé zkoumané osoby napasovat a mohla tak vzniknout další číselná tabulka (str.29). Na Antidemokratovi pro svou plytkost uvedena nebude. Má nejen onu hlavní vadu celého materiálu („děleno patnácti“), ale i tu, že skoro jediným společným znakem bylo závěrečné „vinen“, nikoliv že by činy byly stejné či podobné. A zase pro ni vzpomeňme na faktor přiznání/nepřiznání (míry přiznání/nepřiznání) dotyčných v průběhu řízení.
…
Část 4.10 Motivace ke členství v hnutí se zas utápí politologickou nevybaveností zpracovatelů. Jak autorů znaleckých psychologicko/psychiatrických posudků, tak i tvůrce konečného elaborátu.
Předvedu: znalci se ptávali na motivaci přistoupení ke hnutí a dostávali následné odpovědi (každý respondent zařaditelný i do více možností):
A) být součást party
B) hudba/oblečení – styl života
C) zastává pravicový názor a je v hnutí
D) vztah k ideologickým hodnotám rozporuplný/povrchní
E) demonstrace ze zvědavosti/pro zábavu
F) zastává pravicový názor, ale není v hnutí
G) zájem o válečnou historii
H) začínal jako skin
I) popírá pravicové názory
J) je proti mísení kultur.
Nás průběžná čísla zajímat nemusí, spíše to, jak se urodilo s nápadem: rozdělit odpovědi do třech obecných kategorií:
- motiv nevycházející z ideologie – A, B, D, E
- motiv jasně vázaný na ideologii - C, F, J
- nezařazeno – G, H, I.
Hudební produkce že by nevycházely z ideologie nebo skinheads v českých zemích nikdy nebylo nepropojeno na pravicovou ideologii? Jistě vás napadnout mnohé další sporné kombinace (odrhnuté téma co je „pravice“, příp. existenci v ČR vždy marginálních „apolitických skinheads“, přeskočme)
Z toho o motivaci členství v hnutí zase vzešla tato vědecká bizarnost (str. 33): 
…
Vůbec nejkurióznější pak je předposlední kapitolka 5.2, kde autor bezelstně vytáhne na povrch skutečnost, že předložená studie má určité nedostatky. A to takové, aby ji nikdo raději nebral příliš vážně. Vlastně předem dává za pravdu všem rýpalům, jako je právě Antidemokrat. Přetiskujeme ono PREVENTIVNÍ VAROVÁNÍ A DE FACTO I ODVOLÁNÍ PŘEDLOŽENÉHO (str. 37). Aneb slibuji, co jsem slíbil,.....
