neděle 14. dubna 2019

PRAVICE A LEVICE PO MILIONTÉ PRVÉ

Sice s pošklebkem odsuzuji soustavné motání se kolem základních věcí, ale tu a tam mi to nedá, a sám se k nim musím vyslovit. Už jenom protože pokud se dostanu někam do diskusních sešlostí, tam se často kromě oněch východisek nerozebírá skoro nic dalšího. Jmenujme pár z nich: vztah vlastenectví a národovectví, svoboda slova, dělení pravice a levice.
K poslednímu několik spíše frází než objevných myšlenek. Potřeba srozumitelnosti paradoxně dělá věc složitější. Logicky vzato, vždy a všichni by každou osu vystihli jedním tahem křídy. Odpovídala by tomu i podstata dvou částí. Tu pravá. Tam levá. Prvotní průšvih. Jak tedy zadefinovat levou nebo pravou? Snad se coby první nabízí to nejčastější z masmédií. Ekonomická tématika a míra přerozdělování. Na jedné části ti, kteří by ponechávali co nejvíce na individuálním rozhodování lidí, na straně druhé ti, kteří adorují stát coby hospodáře a přerozdělovatele.

Jenže to se hned může vynořit hlas, že ona dvě slůvka (znějící jako popis horních končetin) byla původně v několikastaleté minulosti používána v jiném slova smyslu. Konzervovat tradiční uspořádání, nebo dávat co nejširší svobody ( = zrovnoprávňovat) do té doby neplnoprávné? Tedy „ustrnutí“ (zakonzervování) tradičních společenských hodnot, kdy nemusí až tolik záležet na mínění o povinnostech každým frackem, který by nejraději juchal podle svých choutek. Přece až tolik se to podobá otázce předefinování smyslu života, svobody jednotlivce.
Co teď, když osa pravice x levice má jen dva konce? Nabízí se dvě osy propojit do horizontály a vertikály, vzniknou oblasti čtyři. To si už nevystačíme se dvěma slovy. Slůvka budeme muset vymyslet čtyři pro čtyři různá zákoutí (jsou již také dávno ustanovená!). Nebo z prvotních dvou os určit tu jednu coby stěžejní. Osu o metafyzických tématech před osou o ekonomickém poslání státu. Jsem pro toto vyřešení nadpisu. Pokud by věc mohla skončit jenom takto. A křída na tabuli zvládne během pár sekund, tudíž vše bude i graficky srozumitelné přítomným.
Svět je i v pouhé teorii složitější než dvourozměrnost. Třetí rozměr pro nějakou třetí otázku („osu“) už méně výtvarně schopný školitel na tabuli nepřidá. A bez tabule ještě obtížnější do své mluvy vecpe. Co čtvrté, páté, šesté …. téma (čtvrtá, pátá, šestá „osa“)? To tfuj tajbl! Vždyť po ruce máme snadnou frázi o PŘEŽILOSTI dělení na pravici a levici!
Proti frázi frázi: ne všechna témata mají stejnou hodnotu. Ekonomický rozměr současného státu je prkotinou oproti předání ducha civilizace budoucím staletí. Nebo třeba jakási mlhavá ekologie s kůrovcovým emblémem (čtvrtá, pátá, šestá, sedmá, osmá... osa).
Primární osa je tedy jasná, tam můj zrak konzervuje, kde na druhé straně barikády stojí relativisté s blouzněním o prvořadost jednotlivce. Já se nacházím na pravici, i když vedle mě posedávají ekonomicky neúspěšné natažené dlaně.
Sečkovatel se pochopitelně neuspokojí, spíše je ještě popíchnut k dalším námitkám. Shora uvedené obecné zakotvení začne aplikovat. Takhle se ale spíše ukazuje sejčkova prvotní potřeba odmítání použitelnosti dělítka, nikoliv nepoužitelnost dělení táborů na levici a pravici!

Ano, máloco bývá v nějaké čisté verzi. Ale my přeci příměry (opisnými slovy) nehledáme nějaké přesné/doslovné vyjádření, ale hrubý politický azimut nejpodstatnějšího. S pýchou jsem stále „extremista PRAVICOVÝ“!

1 komentář:

  1. Já už jsem pravici i levici poslal do háje. I bez tabule, křídy a tabule je dobře vidět, jak si u nás levice i pravice od 1.1.1993 berou plnými hrstmi, rozdávají a přerozdělují i to, co nemají. A jejich nenasytnost jim nebrání dělat tu správnou pravicovou i levicovou politiku na dluh. Tak že ať už se nálepkují jak chtějí, pro mě jsou to jen zbabělí příživníci, kteří své zákonodárné činnosti aplikují jako soudci. A aby to fungovalo, stejným způsobem si vykrmují státní úředníky, kteří zaměnili veřejnou službu na činnost bachařů a mnohdy i katů. Tak ku předu levá nebo pravá ? Je to jedno, pokud je to na dluh, který nás všechny den po dni více a více zotročuje.

    OdpovědětVymazat