Co je symbol v jazyce °
proč se traduje holocaustovská vina ° etický mýtus ° odstranění
revizionismu schvalováním a mlčením
Ač bývám pravidelně
častován co psychopatický český židožrout (např. zde) , rozdílem od záchvatů Federace židovských obcí po umlčení
každého, kdo nepěje dle jejich výkladů světa, já racionálno
používám.
...
Především chápu
význam symbolična. Symbol jako takový je cosi vykazujícího
hlavní znaky čehosi. Zároveň však může mít mnoho
nepodstatností, které si ovšem střízlivě vnímající člověk
dokáže odmyslet.
Když si vezmete třeba
ptáky. Odjakživa jsou vnímáni jako symbol volnosti. Pokud ovšem
příměstsky vyskytujícím se ptákům začnete vytýkat
znečišťování okolí, též od pravdy neutečete. Ale je zbytečné
touto druhotnou výtkou náhle onen původní symbol volnosti začít
evidovat ve zcela nové kategorii. To je smysl symbolu.
Podobně tu máme symbol
( = jazykový kód) „světovládného židovstva“. Nechci v
dnešním příspěvku reprízovat mnohokrát uvedené. Tedy to, co
mnohokrát uvedené ještě – a to nejen zde - bude. Že existují
tuze vysvětlitelné cesty, kterými zcela novodobá skupinka osob
v rámci půltřetího století zaujala takovou a takovou pozici.
Naopak dnes tuze smířlivě
jsem ochoten uznat skutečnost, že ne každý Žid má dispoziční
právo k tučnému bankovnímu kontu, zaujímá v rámci formálních
mocenských pyramid vlivnější úroveň, případně nějakým
jiným marketingovým způsobem je jeho prvek v chodu celoplanetární
civilizace zásadnější.
Ba co víc, jsem
velkoryse ochoten použít obrat ZDALEKA NE KAŽDÝ Žid (upozorňovat
na „zdaleka“ =
„razantně méně než 50%“
už nebudu; od podobného lokajství jsou zde armády jiných).
Ovšem souběžně je skutečností, že statisticky vzato se těžko
dá porovnat význam Židů a třeba Nigerijců na světovou
politiku. A to těch druhých je mnohonásobně více.
...
Jenže pak tu je druhá
strana pravdivé mince. Že ze způsobu užití nějakého jazykového
kódu se stává pomyslná politická uniforma. Asi jako by mohly
naznačovat závorky v předchozím odstavci. Aneb NĚCO SE
SLUŠÍ/NĚCO SE NESLUŠÍ říkat. Přitom pokud by nebyla právě
ona uniformní povinnost + provázanost, byl by klid.
Jiný příklad: vezměte
si otrokářské praktiky při výstavbě pyramid ve starověkých
společnostech. Každému jsou dnes ukradené (ony
praktiky, nikoliv dochované pískovcové výsledky). Přitom
pokud by přišel sofistikovanější – a především mohutnější
– marketingový tlak, jistě bychom i do momentálního oficiálního
kalendáře nacpali Den utýraných otroků-přidavačů z Údolí
králů apod. A to vše vyšperkovali zbrusu novým rámcovým
vzdělávacím programem pro všechny stupně škol.
Jenomže tady podobný
požadavek není a zní rouhačsky, tudíž příklad ihned bude
Střediskem bezpečnosti Federace židovských obcí (SB FŽO)
označen coby drzost, antisemitismus a kdesi cosi.
…
Karikatura jazykové
uniformy zašla ještě dále. Nějaké procento populace již má
plné zuby povinných frází a sypání si popela na hlavu za cosi,
s čím nemá nic společného regionálně, ba mnohdy ani
kontinentálně. Stoletím, ani tisíciletím. Přesto se onomu
NÁSILNÉMU A VŠUDYPŘÍTOMNÉMU marketingu nedokáže vyhnout
(akademická deskripce např. zde). Prostě neuniknete, Holocaust tak trvá i v jedenadvacátém
století.
..
Jenže zcela jinak
se k tématu postavily další množiny současníků. Bizarnost
posunuly až na kraj představivosti. Jelikož se Holocaust v rámci
politického etična úspěšně vtlačil do základů modelování
přípustnosti, a tak zřejmě ANI ONI proto nedokáží
při pokusech o prezentaci svých politických záměrů ošoa
mluvit bez ostychů, vyvinula se třetí cesta: zpochybňování
Holocaustu. (Souběžné
schvalování Holocaustu stoupenci zpochybňovačské teorie je
logický nesmysl – jelikož je ovšem četně v subkulturách
zaznamenatelné, nějaké vysvětlení být musí: následující
odstavce je odkryjí)
Pokud mou esej čte
někdo, kdo onomu vědeckému makeupu v revizionismu OCHOTNĚ podlehl
, pouze k tomu měl důvod. Ochota pro zdánlivě sice
argumentačně silný, ovšem jinak kriticky vyvratitelný,
revizionizmus – toť klíčové.
Použijme nyní klidně
židovskou terminologii: stud dnešních za skutky minulých.
Podobný čtenář nejen že
právě zavřel můj text, který je pro něj stejně nepřijatelný
jako Holocaust, ale namísto čtenářovy neschopnosti zvítězit nad
účelovou holocaustovskou propagandou, tento dosud ani nebyl schopen
dospět k jasné zásadě: proč
vnášet kategorizování OPRÁVNĚNOST vs. ZAVRŽENÍHODNOST do
něčeho, S ČÍM ON MÁ SPOLEČNÉHO POUZE MOMENTÁLNÍ NEUHNUTELNÉ
KONZUMENSTVÍ POLITICKÉ AGITKY?!?!
…
Židé mě snad nebudou
moci vinit za konstatování, že právě oni sami jsou výrazným
prvkem při tvorbě oněch marketingových vyprávění. (Opět
pro trestně-právní jistotu zopakuji, že to se nemusí rovnat
smyšlených.)
V čem ale fikce už je, to je tzv. všeobecná vina.
Pokud se necháme
vcucnout do podobných hrátek – věnovat vůbec námahu k
VYVIŇOVÁNÍ SE POPÍRAČSTVÍM z něčeho, čehož etický
význam nás nemusí vůbec zatěžovat, pak jsme už napůl
poraženi!
…
Ale k pointě mého
zamyšlení. Běžné se kolem a kolem vlní barvité židovské
zděšení z tzv. revizionismu. Kterak je prý maximálně uráží,
když někdo zpochybňuje jejich historické momentky.
Dnes zde padla nápověda,
že nechtěnými motivátory onoho zpochybňovačství jsou právě
Židé. Svou potřebou každého násilně přunutit nejen
politovat je, jejich minulé století, ale i slýchat přiznání
viny od každého. A to třeba i ty doposud nenarozené.
Revizionismus je toliko
následkem podobného civilizačního vybičování atmosféry!
A to PŮVODNĚ ne z dichotomie LEŽ versus PRAVDA, ale z
předhození MAXIMÁLNÍ VINA versus MORÁLNÍ ŽIDOVSKÉ
ARISTOKRATIČNO!!!
Víte co,
drazí Židé? Pakliže by vás ono současné zpochybňování
plynových komor skutečně trápilo (údajně
– v reálu i revizionistická disputace nakonec je
přetransformována do marketingu o vašem morálním nadřazanectví
pocházejícím z osvětimských kořenů),
napomohli byste k odstranění revizionismu efektivněji: nejen
SYMBOLICKÝM legislativním příspěvkem po podpoře možnosti
schvalování Holocaustu, ale hlavně byste už mlčeli vy!
Když by
nebyl důvod se z něčeho vyviňovat, pak by zaniklo investování
energie do bizarní argumentace existence/neexistence, ale především
by etika nebyla ordinována, nýbrž by pramenila....
