sobota 13. května 2017

Mělkost širých demokratických tůní

V RÁMCI DEMOKRACIE KAŽDÝ VĚDCEM ° ROZVOJ TECHNOLOGIÍ V SOUBĚHU S ÚPADKEM DUCHOVNÍ ELITY ° KOŘENY NÁRODA VS. OBLAKA NAD HRNCI

Proč se k velikánům váží krátká hesla? Nejčetnější odpovědí asi nebude krédo demokracie, které vychází z rovnosti. Rovnosti i za cenu hokynářského přerozdělování vědečna. Přesto je právě toto vysvětlení správné.
...
Pro dnešek přeskočme public relations nejgeniálnějšího z nejgeniálnějších, které se shrnulo do krátkého vzorečku. Co je podstatou oné rovnice - s tím si skoro nikdo nemusí lámat hlavu. Pro přijetí mezi intelektuálně vyspělé vrstvy stačí tušení vzorečku o třech neznámých + povědomí o životní cestě Einsteina.
Tento případ ilustruje sociálně-politický jev, DEMOKRACII. Potřeba přijmutí (či alespoň apatičnosti) od širokých vrstev. Potom už všechno běží jako po másle. Protože startovní pokyvování davů bylo nastartováno.
Právě v kuchařce oné strategie se skrývá další úkaz, kdy předvolební ulice a hromadné sdělovací prostředky jsou plné krátkých hesel. A jestli poté uspěje ten či onen? Na tom už nezáleží, ke krocení populace je prvořadé dosáhnout iluze, že moc vychází z volebního úko
nu, u kterého jsme si duchovním znásilněním všichni rovni.
...
Podobný jev se dá totožně, a přitom zdánlivě apoliticky, vysledovat na úpadku kulturního života. Totiž zdemokratizováním, kdy prvořadá je dostupnost. Někde na přelomu 18./19. století, kdy bylo nosným bodem smýšlení relativně úzkých skupinek - nikoliv požadavek po pochopení každým bezzemkem - se ideologické poselství předávalo i s jakousi metahodnotou. Literaturou pro ty „hlouběji gramotné“.
Následnými obdobími se vše posouvalo jinam, k rovnosti v přístupu A zdaleka to nebylo způsobeno jen technologickým rozvojem, nýbrž ona nastavší povrchnost se někomu náramně hodila.
Tisíci stránkové národní eposy se smrskly do půldruhohodinové reinterpretace v podání filmařů, režisérů z Hollywoodu. Jak již slíbeno, vynechejme dnes identifikační znaky tvůrců. Ale všimněme si minimálních požadavků na konzumenty. Rovnost je přeci podstatou moderních demokracií, proto se hravě přelévá nenáročně účelová trivializace i sem. Hloubku prožitku v duši nahradila hlučnost filmových efektů. Jakéhosi všelidového E = mc².
Sice můžete oponovat patetickou atmosférou mezi vycházejícími ze sálů biografů. Je v ní ovšem prchlivost vycházejících. Lehká pára nad hrncem už z podstaty všeho demokratického. Ale vždyť i ke vhození obálky do volební urny stačí jen pár chviliček.
...
Naštěstí ona lež ve vyzdvihované okamžikovosti je výhodou pro nás, pro nositele skutečných hodnot. My jsme naopak definováni dlouhodobostí cítění. Tvrdohlavostí i za cenu sebeoběti.
Lež? Srovnávat na jedné straně hypoteticky rovnocenné s nepopiratelnou různohodnotností lidí? Účelově vytvořená mýlka!
Legitimitou Režimu má být tzv. svobodná vůle demokratického člověka, jedince bez hlubších kořenů, zato o to snadněji a dle potřeby nasměrovatelného? Opakuji: To se secsakramentsky někomu hodí!
Někomu, kdo už ani nemusí ospravedlňovat svou reálnou moc. Stačí mu, že současnost je taková. Tedy povrchnost volebních sloganů a neškodně přežvýkaná zásadní tématika v horizontu biografů – toť příznačné k demokratické rovnosti...

2 komentáře:

  1. Dobrý den,
    rád bych, kdybyste se vyjádřil v nějakém příspěvku k rozmáhajícímu se fenoménu tzv. identitářství.

    Dále bych uvítal, kdybyste se více zaměřil na psaní o tom, jak a kým by měla být podle Vás společnost vedena, než na to, jak by vedena být neměla. Kritizovat demokracii je v dnešní době sice relativně odvážné, intelektuálně však nepříliš náročné a především, bez promyšlené alternativy hrozí, že skončíme tam, kde se ocitl jistý hrdina od Gallipoli, který se o demokracii údajně vyjádřil v tom smyslu, že je to špatný systém, ale lidstvo dosud žádný lepší nevymyslelo, na což se demokraté často a rádi odvolávají.

    P.S. V uplynulém týdnu mě zaskočila zpráva, že byl v Praze položen základní kámen pomníku císařovny Marie Terezie, která se takto nevhodně vyjádřila o Židech: „Neznám horší mor pro stát, než je tento národ, kvůli podvodům, lichvářství a půjčování peněz.“ Měl jsem za to, že antisemitům se v současnosti pomníky nestaví.

    L. Ch.

    OdpovědětSmazat
  2. 1) Ohledně Vámi uvedeného identitářství: Nevím, zda se skutečně jedná o „fenomén“, nicméně alespoň vnější symbolika onoho je v rámci ultrapravice ČR 2017 skutečně zaznamenatelná. Jelikož se vzhledem ke svému věku (apod.) již příliš nepohybuji v subkultuře, nezbývá mi než mnohé si spíše domýšlet. Ale na základě indicií jsem se k uvedenému vyjádřil zde: http://www.antidemokrat.cz/2017/01/jezdit-na-kolektivu.html
    2) Já demokracii nekritizuji, neboť mám za to, že vše se odvíjí od jejího chybného jádra, na které je vypočítavci nastavěná jedna účelová lež za druhou. Já se demokracii toliko vysmívám. Oproti kritizování celým projektem Antidemokrat hlásám, že základem musí být přijmutí faktu, že se nedá každému jen pochlebovat o jeho důležitosti. A každý z nás musí být připraven se na sebe podívat třeba i co na kupu hnoje. Připuštění si onoho pak je onou vyšší fáze civilizačního vývoje. A dál nechť přijde autokrat, který si už nebude muset podobným šarlatánstvím jako je demokracie (nebo nějakým dřívějším http://www.antidemokrat.cz/2016/07/nacionalismus-muze-byt-jen-ateisticky.html ) vypomáhat… ( + dodávám, že za mých zbývajících pár desetiletí se ledy zjevně nepohnou)
    3) Já sice Židy při objektivních důvodech chladím z jejich „hvězdnatosti“. Zároveň mi je známé, že jiných pohnutek se valí vůči Židům podstatně více a z různých směrů. V průběhu osmnáctého století ovšem převažovaly důvody jiné než ty mé. A co tehdejší katolictví mělo proti judaismu je mi vcelku jednu (byť Vámi použitá věta vůbec nepůsobí co religionistický spor). Proto je jasné, že Marie Terezie bude při odhalování pomníku schválena jistě za něco jiného než za podobný citát…

    OdpovědětSmazat