SEBEVRAŽDA REGULÉRNÍ CESTOU REVOLUCIONÁŘE

Modrá velryba s politickým podtextem ° náboženské mýlky cizáků při sebevraždách ° rytířské padnutí ve válce bez Boha

Po mediálně podpořeném šoku veřejnosti s údajnou internetovou hrou Modrá velryba, která měla vést k dětským sebevraždám, jsem si uvědomil dvě věci. Jednu spíše zajímavůstku a druhou, o které jsem chtěl pár odstavců stejně už napsat dříve.

První se má takhle. Abych byl mezi přáteli něčím originálním při spáchání trestného činu, toho se již obtížně naději. Myslím tím paragrafy ryze politické. Z těch verbálních trestných činů od hanobení všelijakých skupin a podněcování ke kdečemu, podporováním a propagováním kdovíčeho a následné sympatie k onomu. Nebo z těch fyzických od násilí ke skupinám, ublížení na zdraví či vraždy, třeba pak i vícenásobné. Všechno tu od kolegů již bylo.

Možná trochou originálnosti se mohou pochlubit ti přátelé, na které byly příslušné trestné činy navléknuty zcela smyšleně či alespoň překrouceno-nadsazeně. Ale to je také od Listopadu 89´ už běžné mučednictví.

Zato odsouzení za trestný čin dle §144 stávajícího trestňáku „Účast na sebevraždě“ ((1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody … /v kvalifikovaných skutkových podstatách až na dvanáct let/) pouhým článkem na Antidemokratovi, to by bylo něčím exkluzivním! A že jsem chtěl pouze teoretizovat, to už se nevysvětlí… Vzhůru na to!

…

V posledních létech, kdy si západní civilizace naostro užívá obohacení soužitím s cizími kulturami, se znatelněji objevil fenomén sebevražedných útoků od nejčetnější pseudokulturní přistěhovalecké skupiny proti nám. „Námi“ míním původní obyvatelstvo, za pseudokulturní skupiny se snad už dají nahlas zmínit ohniska podobných činů. Že islám v sobě má výraznější náboženskou rozpínavost a tendenci ku prosazování se i za cenu podobných činů, to je též nabíledni. Na druhou stranu nemá smyslu popírat, že podobné tendence se v minulosti vyskytovaly i v křesťanských okruzích.

Je to prostě určitá civilizační válka, která je ryze přirozená. Potíž je ovšem v tom, že křesťanská civilizace (nebudu hovořit pouze o náboženském slova smyslu, protože křesťanství může mít i rozměr další, ze kterého vychází i ateistická kultura; POSLEDNÍ ROZMĚR počínajícího konfliktu, který si pozorný čtenář domyslí, je stále zakázané uvést) rezignovala na bytostnou sebeobranu a „kýmsi“ vyhlásila fázi autodestrukce. Právě v multikulturalismu.

...

Slíbená pikantérie je v něčem jiném. Muslimští teroristé nic nekonají ve jménu ideologie jako takové. Skutečné ideologie s velkým „I“. Nýbrž konkrétní pachatel sebevražedného útoku ve jménu Boha je především prvotřídním vychcánkem. On svůj život obětuje za přislíbený posmrtný ráj. Kalkul. Může nás alespoň těšit, že jelikož každé náboženství je už v principu tmářstvím, tak útočník se pořádně zmýlil a žádné podobné posmrtně ustavené odměny se mu nedostane. (V Boha věřícím, byť křesťanským, čtenářům se neomlouvám – my ateisté jejich průpovídky též musíme poslouchat, aniž by se nám za své smyšlenky omlouvali). Pouze se svou mýlkou sám potrestal a vedle odporných následků pro nás - je zároveň i o jednoho muslimského radikála méně.

Ovšem je jiný úkon, kdy bojové nasazení vede ke smrti bojovníka. K podobnému odhodlání je pak ovšem nezbytné ideologické zázemí. Nikoliv založené na věroukách o infantilních odměnách v ráji, odvozených ze startovního šoku nad neodvratnou konečností sebe sama. A následně našroubovaných do rozličných, byť mnohdy eticky hlubokých, příběhů.

Ale mnou míněný vyšší úkon nazývejme „povinnost ku své úloze v dějinách“. Historická odpovědnost! Pokud vidíme, jak naše civilizace je v umělém úpadku, spočívající v okupaci celého Režimu kýmsi, stejně pak nezbývá než jít a bojovat!

Podobná sebevražda ve válečném nasazení, třeba i formou atentátu, je regulérní podoba války. Musí ale předcházet hlubší pojetí svého místa v celém procesu. Není odvozené toliko ze strachu nad osobní sankcí vojenských soudů, nýbrž musí být chápáno coby vyvrcholení celého našeho životního počínání!

Sebevražda může souviset s pojetím cti. To jsou ty důstojné činy, po kterých se při komplexním pochopení dějů přímo baží. Mně se pak pouze můžete vysmívat, že jsem zatím nenašel dostatek odvahy a stále jenom mám ruce na klávesnici....