Ideologie musí být
ucelená a přísně strukturovaná. Cokoliv ostatního je jen
směskou dětinských výkřiků. Přitom připomínám, že soudobá
etapa společenského uspořádání se obává ideologií.
Procítěných ideologií se přímo děsí! Ať už těch či těch.
Nebudu zde rozebírat všechny . Prostě proto, že sympatizuji pouze
s jednou z nich.
Přesto dokáži uznat,
že i jiné ideologie jsou plnohodnotnými ideologie
mi. Pakliže tedy
naplňují zde uvedené znaky. Tedy ucelenost a přísnou
strukturalizovanost. Primární znaky ideologií jinak: deskripce
včerejška a dneška. Analýza příčin. Z toho vyvozený diktát
po dlouhodobé cestě společnosti.
Postmodernistická
současnost útočí jinak. Prý MUSÍ NASTAT ÉRA BEZ IDEOLOGIÍ. A
zhanobí úplně vše zavánějící komplexními odpověďmi.
Postmoderna preferuje chaotické masy, kterým je namluveno cosi o
jejich svobodách (pod krycím názvem demokracie).
Pouhá zástěrka okupačního Režimu. Kdo za vším stojí, to ani
nebudu opakovat. Hamižnost s biologickými plyny.
Politologie pro celistvé
ideologie už dokonce používá termín „extrémismus“. Ovšem
pozor: vedle toho má i pouhý „populismus“, kde účelem směsky
přitažlivých výkřiků má být vybuzení zájmu potenciálních
voličů pro nevychovanou politickou stranu. Pro ilustraci: první
chtějí nekompromisně zdolat všechny, kdož se proviňují vůči
nosným idejím dějin, zatímco druzí si postačí třeba s výkřiky
o znovuzavedení trestu smrti po nějakém mediálně rozvášněném
případu vraždy.
Prvních je třeba se
vyvarovat, neboť snadno přejdou k útočení právě vůči
Režisérům planety. Druhé možno považovat za lehce zdivočelou
občanskou společnost - ty paradoxně lze využít co politický
kompars. Vždyť neškodná veřejná klání, přitom působící
co křiklavé předvolební půtky, bývají vhodnou kulisou
demokracie.
Dnešní odstavce proto
berte spíš jako podnět k tomu, co bývá v bulvárních
tiskovinách oblíbeným sloupkem o otestování si sama sebe.
Ať už pro tu či onu vlastnost či styly jednání. Zdravého
stravování, míry kuřáctví či míry duševních parametrů.
Prostě „Otestujte si svou...“
Co vás uhranulo na dálné
minulosti a činíte na tom obecné závěry směru budoucna?
Jste ochotni do podobného
obrazu přijmout i mýty - třeba jen pro doplnění pomyslného
estetična?
Nebo naopak hekticky
prožíváte volební karnevaly coby skutečný semafor politiky?
Žádné komentáře:
Okomentovat