Jsou věci, které si
člověka najdou. Není přitom potřeba, aby byly někým takříkajíc
dodány, předříkány. Stačí dlouhodobé pozorování a především
odvaha si je uvědomit.
Dnes však nepůjdeme
cestou pátrání po tom, v zájmu KOHO, ale otřeme se nahlas o
to, JAK se co děje. Masmédia a jejich hlavní styly fungování.
Politicky ovlivňující (persuader) a ovlivňovaný (recipient).
Nebo-li skrytý mocipán a demokratický volič.
Český jazyk by sváděl
k přiděleni činného či trpného rodu. Přesvědčující
skrze media a přesvědčovaný (čtenář, posluchač, divák).
V následujícím výčtu úkazů bude naznačeno, že
oddělování rodů je skutečně nutnější.
Proloženým písmem
ponechejme entrée obhájcům současné doktríny demokratického
hlasování, následně doplňme námitku, která z předchozího
činí jen další vypočítavou zákeřnost:
°°°°
Rozhodující pro
utváření postojů a názorů je konkrétní reálné
prostředí, ve kterém člověk žije.
Pokus o odlišení
prostředí tzv. osobního od prostředí mediálního. Média jsou
prý jen kratochvílí. Domácí půdou pro každého z nás je
naše nezcizitelná zóna, ve které jsou média údajně toliko
hostem. Je ale opominut fakt stálosti „hosta“ v onom
osobním prostředí. Tudíž prostředí, ve kterém člověk žije,
je automaticky i prostředím včetně soustavné přítomnosti
medii.
Na změny v postojích
a názorech má větší vliv komunikace interpersonální
než ta masová.
I pokud by se nalezl
tvor, který se dokonale izoluje od přímé mediální konzumace
informací, v interpersonální komunikaci je zaručeně druhá
strana vlivem médií (agitací, propagandou) ovlivněna.
Masmediálnímu vlivu tudíž neuniknete.
Masová média
neovlivňují příliš to, co si myslíme, do značné míry však
určují, o čem přemýšlíme.
Z čehož mnohdy vznikají
absurdní situace, kdy se strany mohou začít zarputile „trumfovat“,
která z nich je méně ovlivněna mediálním podáním toho či
onoho. Přičemž ani jedna by bez naservírování právě masmédii
téma nepočala rozebírat.
Masová komunikace
spíše posiluje existující postoje, než aby
zásadně měnila veřejné mínění.
Zde je naznačení
fenoménu naučeni se mas žádoucím odpovědím. Takových
odpovědí, u kterých je široce chápána jejich požadovanost,
kteroužto masy při stabilizovaných společenských poměrech
respektují.
Výraznější vliv
pozorujeme v těch příkladech, kdy média podávají informaci
či názor o tématu, ke kterému si recipient
postoj či názor zatím nevytvořil.
Záměrně jsou graficky
zvýrazněna slůvka hned dvě. TÉMA a ZATÍM. Co je společenské
téma a co není, to jednoznačně určuje lidské společenství,
kterého jsou media příslovečným nastaveným zrcadlem. Slůvko
„zatím“ určuje pouze moment, kdy se téma v budoucnu stane
tématem. „Tématem“ může byt učiněno cokoliv, pouze „zatím“
se tak nestalo.
Mezi vzdělanějšími
lidmi vede ke změně postojů spíše prezentace obou
stránek, pozitivních i negativních, předstíraného
problému.
Nelze nalézt problém,
který by při patřičné míře cynismu neměl své výhody.
Jazykový obrat spíše nechtěně navozuje jinou spekulaci. A to
nakolik se chce konzument sám o sobě domnívat, že zrovna on je
opakem člověka vzdělanějšího. Málokdo. Tak proto je všude a
vždycky patřičně snadnější rozsévat polovičatost a
ústupkaření než setrvávat v jednoznačnosti! Zato mocipáni
pak určují dílky toho a onoho…
Obecně přístupnější
ovlivňování jsou ženy, mladí lidé, lidé s menší
inteligencí.
V tomto bodu
není zdůrazněna ŽIVELNOST jmenovaných skupin. Vážnější
výtka ale směřuje vůči opomenuti sklouzávání k blokaci
(až k vědomé apriori blokaci) k tématům již
dlouhodoběji citově „předvydíraným“. Osoby inteligentnější
pak nebudou riskovat svůj ekonomický profit.
°°°°
Závěrem už jen
dodávám, že citace pocházejí z odborné literatury
(POLÁKOVÁ, E. et al. Efektivní sociálně-mediální
komunikace. Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN
978-80-7368-567-6), zatímco následné polemiky vůči nim
jsou v duchu mé diplomové práce. Té práce, na kterou se
zdvihla dodatečná a hysterická bouře od někdejšího předsedy
Židovské obce Praha a ředitele Židovského muzea v Praze, od
Tomáše Jelínka. A to na stránkách sborníku editovaného neméně
známou židovskou aktivistkou Věrou Tydlitátovou. Co zrovna na
tomto jim vadí?
Žádné komentáře:
Okomentovat