Naše scéna je rozmanitá. Přitom až hrůzně
podobná v tom, že si plete politickou činnost se sportovním
utkáním a fanouškovstvím. Jenže ideologie vyžaduje celistvost,
nikoliv hlučný přístup ad hoc. Tedy ne na věci nahlížet dle
aktuální situace na pomyslném hřišti. A vždy chtít
někomu/něčemu tleskat. Tleskání pro tleskání. Ideologie je
svou výstavbou jiná.
Do analýzy toho, proč většina někdejších členů subkultury
je po desetiletích za obzorem, by faktorů bylo možné uvést více.
Ale stačí tento. Ideologický zmatek v hlavách pak rovná se
snadný terč pro „umravnění“ mainstreamem. Však odpadlíků
známe dost.
Jak zabránit tomu, aby se kvůli myšlenkovému chaosu angažmá
dalších smrskávalo zase jen na pár sezón, tak jako tomu bylo u
kamarádů minulých?
Základem je vymanit se z uvedeného scénáře. Odvrhnout
nutkání vstupovat do úplně všech tzv. „veřejných témat“,
protože se o nich zrovna někde mluví. Ideologie umí i mlčet.
Příslib zítřejšího ujmutí se žezel moci nám stejně může
dávat jen blázen nebo podvodník. Tak proč tedy pokusy serióznosti
v podobě detailního programu?
Jsme sice už v rozjetém vlaku, ale přesto jde o hnětení
atmosféry spíš pro desetiletí/staletí následná. Oprostěme se
od potřeby aby se „něco“ (entita dle zákonů) účastnilo
voleb. Pojďme cestou šokové terapie, ve které zaručeně pomůže
zpravodajství protivníka. A to hned na prvních stránkách! Přitom
nás málokdo bude lichotit hned, po tom touží tak možná
odresované figurky na trávníku a demokratičtí komparsisté…
Ukažme na příkladu. Co namísto prázdného pokřiku?
Rozmlacovat (pomyslné) pomníky, náhrobky a hřbitovy nepřátel!
Byť Režim má mechanismy, kterými fyzické osoby po potenciálním
dopadení za pravdu destruuje. Dobrá. Ale tisícihlavé ideologické
hnutí, které je víc než součet jednotlivců? Nová bytost? To už
pouhé sportovní fanouškovství není, na takové hnutí Režim už
nedosáhne. Ale pouze pokud nastalo přetavení do stupně, ke
kterému minulí odpadlíci nedošli.
Nenechejme zreznout budoucí příchozí! Soustřeďme se jen na
čistou ideovou linii, ne na hlasitá „zaujímání stanovisek“ a
pozápasová potřásání rukou „vítězům“. Využijme toho,
že naše činy už předem patří k těm masmediálně
žádaným! A jděme si tou svou...
Žádné komentáře:
Okomentovat