Becherovkou zastíněné šoa °
zbrklá Zemanova msta ° pražská kavárna jedním orgasmem dalajlámu, Holocaust i
zrelativizování češství
Židé a Holocaust opět mimořádně
viditelně okupují politickou scénu. Paradox tentokrát spočívá nikoliv v oné
pozici – to už se bere tak nějak jako samozřejmost – ale v tom, že pro necvičené oko se může jevit mnohé tuze zmateně.
Začněme proto rekapitulací jasného:
Nedávno ČR navštívil dalajláma, ideální symbol pro
znuděnce dneška. Kdo nechce být mimoněm, musel fotograficky zapózovat zpoza zad
onoho kontroverzního ex-feudála. Kdo by se šťoural v detailech lámaismu a přerodu jeho
předáka v symbol humanismu, zpátečníkem by byl zován...
Jediným hmatatelnější problémem proto zůstalo, že co je
pro jednu z generací hippie toliko laškovnou kratochvílí, je pro celkem zásadní
asijskou ekonomickou velmoc nepřehlédnutelnou provokací vůči její územní
celistvosti.
Zdejší vrcholná politická scéna pochopila nevhodnost
ohrozit miliardy a miliardy strategického partnerství s Čínou plácáním se
po zádech s dalajlámou a protentokrát zvolnila při pravdoláskařských
ovacích. Tedy až na ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, vicepremiéra
Pavla Bělobrádka a ministra kultury Daniela Hermana, dosazeného prý za
konzervativně-křesťanskou KDU-ČSL. Jako sankci za tento diplomatický exces se
prezident rozhodl neudělil vyznamenání rodinnému příslušníkovi posledně
jmenovaného. A jsme u jádra pudla. Bez prezidentského vyznamenání se totiž bude
muset obejít rodinný příslušník bývalého
katolického kněze (!?!), Žid Jiří Brady.
...
Miloš Zeman je prostě stálicí společenských debat, včetně
některých jeho soukromých nešvarů. Jedním z nich je i tendence rychleji
mluvit/konat, než něco domýšlet do důsledků. Věk a alkohol v tomto ohledu
přidaly své přímo exponenciálně.
Žid Jiří Brady totiž není jenom tak nějaký Žid, ale
dokonce Žid eňo-ňůňo. Tedy přeživší a pamětník Holocaustu. A uznejte, to
už je i pro prezidentský stolec průšvih jak hrom! Jenže Zemanův stařecký rozmar
vyřešil hned několik much jednou ranou!!!
Více srdceryvný než někdejší obyvatel Terezína, Osvětimi a
já nevím čeho všeho Jiří Brady, je snad už jenom Anne Franková. Ovšem i tak se
stal politický impuls vylétnuvší z Hradu nedocenitelný! Tzv. pražská kavárna
ihned má příležitost vyřešit svá
traumata z toho (a to ještě s bonusem),
že letošní dalajlámovské orgie se odehrály veskrze bez širší asistence
úplně prvoligových státníků a musely
postačit pouze postavičky z „nižších soutěží“. Nyní si může ztělesněný
intelektualismus užít o to více, aniž by mohl být kýmkoliv zevnitř nařknut
z hazardování s ekonomickými cestičkami ČR! V tomto ohledu totiž
jsou pro postmoderní euroamerický okruh zásadnější věci než vztahy
s Čínou.
...
Kromě kavárenské kliky se svou komparzní neúčastí na Hradě
při předávání vyznamenání již teď pýří předseda ODS Petr Fiala. Stejně jako
předseda Sněmovny Jan Hamáček, který
klade pro svou účast podmínky. Především osvětlit, proč bude letos
vyznamenáno o jednoho Žida méně. A na vysvětlení čeká i předseda Senátu Milan
Štěch.
Premiér libozvučí o „festivalu hradní malosti“ a
místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík se začíná angažovat v „alternativních
oslavách výročí 28.X. na Staroměstské náměstí“. Což samozřejmě přitahuje
ješitného Hermana, Petra Pitharta či kavárenského kandidáta na budoucího
prezidenta Michala Horáčka. Karel Schwarzenberg dodá trucu očekávatelný šarm.
Rituál bude vyzdoben spoluúčastí zástupců Karlovy i Masarykovy univerzity. „Mám zprávy, že se zapojí i další univerzity.
Oficiálně to budu mít potvrzené v pondělí,“ dodává Gazdík. O pozici takového
Tomáše Halíka nemluva.
Předpokladem úspěchu trucoslav je samozřejmě dostat na
Staromák už od kolébky pronásledovaného Bradyho. Tam by se stal prvonositelem
zbrusu nového vyznamenání a jeho připíchnutí na Židovu hruď by bylo pomyslným
úderem činelu ve scénáři letošních oslav.
(Další zbrklý metál má přislíben z olomoucké univerzity.)
...
Ani nebudu tipovat, v jakém poměru budou zdobit státní
svátek na Staroměstském náměstí vlajky české a tibetské. Zase se dozvíme
kavárenský koktejl, který bude spočívat v lidskoprávních vřískotech
nakombinovaných s osvědčeným Holocaustem. Koho bude v ty sekundy zajímat, že
osmadvacátý říjen bývával momentem pro ryzí češství.
Jenže smyslem mého dnešního pozastavení nemá být lichocení
prezidentovi. Proč také. Jedna dávka jeho zbrklých slov chtěla kdysi (1997) „zakazovat hnutí
skinheads“, další z dávek jeho neuvážeností předvede takhle snadno kavárnou
ztrapnitelné „všlápnutí“.
Antidemokratova pozice nemá potřebu přiklánět se k Losnovi
či Mažňákovi....
