SLAVÍCI MÁLEM Z OSVĚTIMI ° OPRAVDU NEVYDAŘENÉ
HLASOVÁNÍ? ° NE DĚTINSKOSTMI - JENOM UMOŘENÍM!
Titulek v tomto období chtě-nechtě navozuje téma
Slavíků. I pro ty, kteří žádnou skladbu od kapely Ortel nikdy
neslyšeli. Neznám přesný název oné soutěže, pouze tuším, že
se jedná o jakési klání založené na několikatýdenním
hlasování diváků. A vyhlašování výsledků pak je jedním z
hřebů kulturně-společenské sezóny.
Osobně bych se tématu bulvárních pořadů ani
nevěnoval. Nicméně v éře komunikačních sítí jsem mediálně
spuštěné lavině nemohl uniknout. Tudíž jsem předzásoben
celkem podrobně: jaké bylo umístění koho, kdo v čem
přišel, kdo vůbec nepřišel a kdo odešel. Stejně tak kdo pod
jakým názvem/jménem kdysi dávno a kde vystoupil. Z alternativních
zdrojů pak zaznělo, proč jakýsi cikánský zpěvák aspiruje na
synonymum pro hulvátství. Plus pobouření Federace židovských
obcí (asi).
Je zřejmé, že webu dnešní uvedení zaručí
zvýšenou čtenost. (Což je
nedůležitostí, jak pravidelný návštěvník pochopil: významem
projektu Antidemokrat budiž hold tomu, co principiálně jakýmkoliv
kvantitativním vyjádřením opovrhuje.) Bylo by trapné
dělat, že pisatel o náchylnosti svých čtenářů k tématu neví.
Nebo proč se tvářit tak, že letošní ortelovské umístění
v hudební soutěži, která kdysi dávno snad měla být
jakousi výpovědí o dobovém vkusu, loni i letos nedeformovala
političnem motivovaná aktivita nenadále – a možná i
organizovaně - hlasujících kruhů?
…
Pakliže se Antidemokrat zcela štítí odvozování legitimity
moci od množství voličů (demokracie), zde nastává kurióznost
situace. V hudební soutěži se použily zdánlivě stejné
mechanismy, ovšem s nepříjemným výsledkem pro politicky
mocné. Nepůjdu cestou, že bych náhle otočil a začal velebit
toto jedno z jiných sčítání hlasů. Natož si začal lhát do
kapsy, že výsledky se dají převést na pevnější odhodlání
právě Slavíkem číselně vyjádřeného podílu populace. Tedy
hájit ideje v písních obsažené.
…
Přesto: podobné je jedním ze způsobů, který
vede k pozvolnému zabírání pozic ve veřejném prostoru.
Jak lze rychle zjistit a domyslet si, stačily pouhé jednotky tisíc
oněch jindy a jinak zbytečných FB tláskalů. Jak ovšem patrno,
odezva se řítila všude.
Nezbytně je zdůraznit: JEDNÍM ZE ZPŮSOBŮ! On
totiž v této zdánlivě pro Režim nepříjemné
situaci bude skutečným vítězem právě zase a jenom Režim.
Protože si na celém jen posílí legendu o svobodě a možnosti
výběru. Až populace pozapomene na to, že nějaká písničková
soutěž je SAMA O SOBĚ totální
irelevantností. (Tudíž
v ní nebylo potřeba uplatňovat skutečné
páky mocných.
Zároveň se mohla zachovat všestranná přetvářka, že se jedná
o reprezentativní výsledek). A
veřejnost soutěži začne přikládat význam + stane se z ní
matoucí ukazatel míry domnělých
možností pro jiné, a to už nebulvární, politické úkony.
…
Pokročme k optimističtější části. Máme tu rčení o
tisíckrát nic, které umořilo i osla. Pakliže tu jsou
nějaké možnosti jak do onoho veřejného prostoru vstoupit, a to
se sebemenšími banalitkami, pak jsou žádoucí.
ALE POZOR: vyústěním aktivismu nemá být blouznění o
sjednocování rozličných kategorií činností, které se zúročí
v hlavní hrátce Režimu. Ve sněmovních volbách. Nota bene
za stabilizovaných podmínek. A ty snad nechcete srovnávat
s nějakou SMSkovou soutěží, kde Režim své možnosti
uplatnit nepotřeboval...
P.S.: abych závěrem vysvětlil název. Zrovna jsem se oddával
pamětnické melancholii v pozdně normalizačním filmu Horká
kaše. Tam bylo prvně umožněno vystoupit i metalové kapele
Vitacit (filmařský despekt tehdy měla už jen „podmínečný“)
s pro dnešek až mrazivě aktuálním refrénem:
Panelák snů rušil beat,
a starší hlas začal klít.
´Klid musí být!´
Křik na mě ´stůj, čeká tě pád,
METAL JE HNŮJ, nesnaž se hrát.´
Co na to říct?
To jejich stáří na tebe míří.
Nechte nás být, chceme dál jít,
i když vám je to fuk.
Manévry dnů, hraje se blues,
polykač snů koutkem úst
a není jich víc!
Křik na mě ´stůj, čeká vás pád,
METAL JE HNŮJ, přestaňte hrát.´
Co na to říct?
https://www.youtube.com/watch?v=vpz2sZsIsqc
