Za
všchny potíže může paranoia •
zneužívání balkánských příměrů • hra na hádku
politických siamáků • snůška ultrarežimních klišé
I
díky sociálním sítím zbobtnala známost slov Jiřiny Šiklové z
listopadu 2015. Což rozhovoru rozhovoru
s ní dodalo jistého významu,
ač Šiklová sama o sobě důležitá není a šlo by nad celou
nechutností jen mávnout rukou. Jenže podobnými výhřezky se
stává jednou z fangliček Režimu. Ukazatelem na mapě skutečného
politického směřování. Přitom je jedno, zda pod neúprosným
politickým zájmem je podepsána právě Šiklová nebo někdo jiný
- logická vlastnost u podobných programatických prohlášení
dějin. Důležité pouze je, že se podobné plní.
Antidemokrat
si dovolí ilustrovat duch Šiklovou hlásaného následně. Pod
totožné otázky, které dostala paní socioložka,
dosadíme její jen mírně nadsazené odpovědi, aby v nich
identifikoval pravdu i sebevíce postmoderní agitkou oslepený
spořádanec. Zároveň si Antidemokrat dovolí opravit i několik
faktických omylů signatářky Ligy proti antisemitismu.
Češi
odmítají přistěhovalce. Podle průzkumu Eurobarometru, který
zadává Evropská komise, jsou Češi jedním z nejvíce xenofobních
národů Evropy. Silně se to projevuje hlavně v posledních
týdnech, když do Evropy míří tisíce uprchlíků z muslimských
zemí. Čím to je, že se tady lidé cítí tolik ohroženi?
Šiklová
odpovídá frází, že „lidem chybí vzdělání“. Ačkoliv
ještě upřímnější by bylo oznámení, že populace ještě není
dostatečně prosáklá propagandou podobných Šiklových (nad
rozdílem v délce působení propagandy oproti západní části
Evropy nepřímo lamentuje v další odpovědi).
Dále
uvádí svou nespokojenost s tím, že stále dosud tu a tam znějí
hlasy poukazující na fakta kolem určitých skupin, které vše
dávají do souvislosti se ZÁJMY. Eskamotérsky si s tématem poradí
tak, že do stejné množiny vychrlí buď synonyma či naopak
nesouměřitelné úkazy - třídní nepřítel, buržoazie, Židé,
Amerika, islám. Tudíž po tomto podvodném šálení je ve čtenáři
vytvořen pocit směšnosti vůči všemu mimo doktrínu Šiklové.
Zároveň
však dotazovaná připouští, že pro stávající establishment
existují větší rizika než přistěhovalectví. A to právě v
tzv. zobecňování – abstrahování - naťuknutém výše.
Antidemokrat:
Češi mají s menšinami historickou zkušenost. Netouží po
empirii další, dokonce s menšinami rasově odlišnými. Ona
totiž rasová a kulturní vzdálenost národů, příp. jedinců
sice nemusí vždy dálkou splývat (u čehož
coby „argumentu“ postmodernismus masturbuje), ale
statisticky neúprosně napovídá.
Jak
si vysvětlujete, že v devadesátých letech sem z Balkánu proudily
stejné davy běženců, i tehdy to byli muslimové, přesto se Češi
neradikalizovali? Co se tu mezitím změnilo?
Šiklová
toto vysvětluje tehdejší ještě slabší organizovaností
rebelujících částí společnosti. Mírou schopnosti alespoň
artikulovat Režimu nežádoucí nevůli. K čemuž přispěla i
krátká doba od 89´nezbytná pro zrod alternativ k moci.
Zpovídaná
opět zcela přehlíží rasovou část věci. Což je u hlasatelky
postmodernity pochopitelné, ovšem bez onoho se pravdě ani
nepřiblíží. Tehdejší uprchlíci byli nám příbuzní
příslušníci slovanských národů, proto ono solidarita.
Koneckonců
i tzv. Bosňáci, tedy konvertité k islámu z oblasti Bosny a
Hercegoviny, jsou krví pořád ještě Slované. Což o Cikánech
migrujících v 1999 z Kosova již neplatí. Solidarita k azylantům
v daném roce - mimo té směrované k napadeným Srbům - logicky
zmizela.
Migranti
dneška, ač Arabové jsou stále ještě příslušníci
indoevropské rasy (jedné ze tří „velkých“ a stejné, kam
patříme i my), jsou taktéž fyzioatropologicky jinde.
Černošské
uprchlíky z rovníkové Afriky, ano i tací v migrační vlně jsou
a do budoucna budou jenom sílit, nerozebírá raději ani Šiková.
Antidemokrat
předpovídá, že napětí v soužití s těmi, kdo budou
zdůvodňovat svůj příchod sem údajnou obavou před
rovníkovo-africkou Boko Haram, enormně poroste. Určitě ve
srovnání s napětím, které zde začíná dmout ve srovnání
kolem arabských uprchlíků.
Jak
se vám líbí postoj prezidenta Miloše Zemana vůči uprchlíkům?
Následuje
několik urážek, které jsou dány tím, že současná podoba
zákulisního systému moci má jednu vadu. A to možnost náhlého
trucu/zdivočení jedince, kdy podobný podlehne svým „hamounským“
zájmům. Sice to nemůže mít pro Režim jako takový skokově
fatální následky, ale nepříjemnost to navodí. Současný i
minulý prezident, kterážto dvojice uplynulé čtvrtstoletí
ochotně hrála své role dle v zákulisí předložených scénářů
více méně spolehlivě, nyní na sklonku životů zatoužila svá
jména uvést i do vděčné historické paměti populace. Proto
říkají věty, které jsou v přesném rozporu s tím, co celé
čtvrtstoletí pánové uváděli v život. Kruhy Šiklové to
naštve, populace jim bude vděčná a absurdně na „cosi“
zapomene. Nic víc.
Dotazovaná
následně jmenuje několik dnešních aktivistů – jejichž význam
byl prý umocněn aktuálními zemanovsko-klausistickými výroky. A
zmiňuje - světe div se – zase veleslavný antisemitismus.
Negativní kritičnost pana Konvičky vůči Židům je ovšem z říše
fantasmagorie. (U Konvičky se jedná jen o další ukázku
enfant terrible, „dodatečně vzbouřeného“, od tzv. dobrých
mravů, nikoliv o důkaz roztříštěnosti reálných táborů v
demokracii.)
Vy
varujete před nebezpečím radikalizace a mluvíte o norimberských
zákonech, francouzský prezident označil útoky islamistů na Paříž
za akt války. Je Evropa na prahu války?
Začíná
o tom, že skutečně může existovat entita nemající obvyklé
atributy očekávané od běžně vídaných skupin moci, ale i
přitom může nezanedbatelnou mocí disponovat. (hovoří o
islamistech)
Následuje
obvyklá písnička, že i pokud jedinec či širší skupina
takových nezpochybnitelně něco páchá, nelze tuto vinu aplikovat
na všechny ostatní. Prostě klasické fráze známé od cikánské
tématiky. Nakonec si pohraje s číslíčky, kdy počty členů
Islámského státu dá do poměru k číslu všech muslimů. Jistě
má i z dřívějších podvůdků odzkoušené uvěření. Maximálně
se zapomene na „detail“, že podříznutí hrdla není příjemné
ani od příměstského neorganizovaného zlodějíčka znajícího
toliko frázi Alláh akbar.
Načež
Šiklová rozjíždí Norimberské zákony.
Jak
se tedy bude dál měnit Evropa?
Předpovídá
posuny principiálních hodnot a formy jejich prosazování. Ale o
těch pravých (zákulisních) cílech stejně vy ostatní nic
nevíte, jak zní podtextem v odpovědi.
Na
imigranty se ale lze dívat i z opačného úhlu pohledu - v Německu
je chtějí využít jako užitečnou pracovní sílu na místech,
která jsou dlouhodobě neobsazená. Co dalšího pozitivního mohou
imigranti společnosti přinést?
Šiklová
odpovídá toliko úsečně: vyšší porodností. Proto za ni
rozšiřme, že přistěhovalci nemají kontinent zaplavovat pouze
soustavnými příchody dalších a dalších, ale tato destrukce
konzervativních kultur má kráčet i po frontě interní natality
cizosti. A k čemu – ku prospěchu koho - může sloužit
oslabení tradičních souručenství, o tom zde nebudeme napovídat.
Vůbec,
v této části interview bylo zajímavé, jak tázající se žádoucí
odpověď řekla za dotazovanou už v otázce.
Tyto
plky bývají omýlány dlouhodobě a vydávány za cosi ekonomicky
nezbytného. Už ale opomíjí skutečnost, že neviditelná ruka
trhu (obrat v ČR zbytečně karikovaný) by fungovala i na trhu
práce. Jen jí neházet do cesty překážky. I zde by poptávka po
specifickém druhu práce nakonec způsobila navýšení ceny této
práce, kdy by se následně našla nabídka.
Šiklová
odpověděla natolik útržkovitě, že se nedostala k části
dotazu: „Co dalšího pozitivního“.... Přitom Antidemokrat
pochybuje, že zmiňovaná je s námi srovnatelného mínění –
tedy NIC.
Proč
se Evropané nereprodukují?
Začátek
„odpovědi“ vychází z premisy, že pokud na daném území
nebyla sedmdesát let válka, tak společnost je bohatá a Evropa si
„nikdy nežila tak fantasticky jako dnes“. Pomiňme nesmysl
pramenící v tvrzení, že každá válka v historii pohltila
veškeré společenské zdroje a to na několik dlouhých let.
(Šiklová se nemohla dostat k odpovědi na položenou otázku, tudíž
redaktorka její ééééééééčení musela popostrčit: )
To
zní naopak jako ideální podmínky pro založení rodiny...
Zde
se už musí vypořádat se svým předcházejícím, pro mnohé
udivujícím, tvrzením, o báječné ekonomické úrovni Evropy.
Makroekonomická čísla se pochopitelně vůbec nemusí odrážet v
číslech většinového jednotlivce, tudíž ideální hmotné
podmínky pro potomstvo dle hrubého domácího produktu nemusí být
odráženo v kapse plodného páru. A nebyly by to kruhy Šiklovic,
aby nevytáhly plytky o české závisti sousedům odnaproti. Závist
pak i přes údajné relativní bohatství znemožnuje investici do
potomstva, neboť by snížila potenciál v závistiveckém boji o
výši majetku.
Posléze
připojuje i výsměch, že Češi nejsou schopni mít Ideály.
Odkdy
porodnost v Evropě klesá?
Na
otázku opět neodpovídá. Dokonce ani na opačnou, jak by se
povrchnímu čtenáři mohlo zdát. Ono totiž její oznámení, v
kterém miniaturním časovém období v jedné lokalitě porodnost
v demografických křivkách způsobila nepřehlédnutelnou plusovou
vlnu (těsně poválečné Polsko), nic neříká o hlavním trendu
poklesu.
Na
čem nyní pracujete?
Velkoústě
annoncuje svůj chystaný výplod, kde hodlá komparovat Bibli a
Korán. Sice opomíjí dodat, že o originální spisek rozhodně
nepůjde, avšak interpretací/desinterpretací oněch textů není
nikdy tržně dost. V jejím podání pak má jít o poukázání na
fakt, že v obou jmenovaných se dají nalézt podněty k násilí na
jinověrcích. (Že u Bible bude muset sáhnout především k
židovskému Starému zákonu, to už přeskakuje.)
Žádné komentáře:
Okomentovat