Recenze recenze Landova koncertu

PŘEDPLACENÝ ODSUDEK AŽ ZA HROB

První dvě reprízující se slůvka hned vysvětlím. Na letňanském koncertu jsem nebyl, přesto jsem mu uniknout nemohl. Jakýsi Ondřej Bezr na iDnes čtenáře seznámil víceméně s tím, že snad kromě okázalého zplynovávání Židů se v dané lokalitě odehrály všechny ostatní hrůzostrašnosti. Zrecenzuji proto především Bezrův příspěvek.

Zvůle ochranky najaté Židovskou obcí Praha

Ochranka najatá Židovskou obcí Praha a její vagabundské chování spojené s krádeží. Následovalo alespoň symbolické napomenutí ze strany klienta? (O přístupu PČR, která jako první kontroluje okradeného a na pachatele jen potutelně zamrká, ani nemluva.)







Download

Akvárium bezvodné

Mediální tasemnice migruje ze střev za volební plenty; náčrt dávkování manipulativních informací

Častou kvízovou otázkou bývá datum počátku televizního vysílání. Rozpuk televizního fenoménu jako takového se už jedním číslem úplně zodpovědět nedá. Jeho význam byl odlišný v období, kdy přijímač vlastnila toliko elita společnosti, kdy se rozhodovalo mezi dovolenou u moře či pořízením barevné mutace obrazovky, nebo dnes kdy televizním společnostem konkuruje počítačová síť.

Počátek zásadnějšího významu televizního vysílání spadá zřejmě do dob, kdy „TV hardware“ byl bez protekce obstaratelný za snesitelně nadjedničkový násobek měsíční mzdy. Éra normalizace. I přes tehdy značně odlišné politické prostředí bych osobně start posvátnější role tohoto média kladl někam sem.

A všimněte si: cosi podmíněného nezanedbatelným osobním finančním vkladem. Vlastnictvím přijímače stvrzena příslušnost k plnohodnotnému

Svoboda mysli nad anarchii projevu

V nápovědnicích pro učitele občanské naukyje několik východisek. Stačí se jich držet a hodina je předem zvládnuta. Do třídy nakráčet s rovnostářským úsměvem (cukr), předznaménkovaným raubířům preventivně pohrozit rozesazením (bič) a pokud chybí po prohýřeném předchozím večeru téma hodiny, sáhnout do spolehlivé zásobárny námětů k pseudofilosofiím.

Opravdu máme okruhy vyznačující se tím, že je postačuje hlasitou otázečkou naťuknout. V kolektivu se zaručeně najde mnoho těch, jejichž podvědomě rozpletoucí se jazyky se zajisté postarají o zaplácnutí pětačtyřicetiminutovky. Kor když opozičník v tématu se vyklube ihned, co první do diskuse vtažený žáček své proklamace dokončí. A úplně toho prvního rozmluvíte zase jiným ámosáckým fíglem.

Následné pokřikování svěřenců povětšinou potvrdí, že podskupinky v místnosti

Prolog

Prolog

Můj milý deníčku, snad Tě nikdy nikdo neobjeví…. Ehm, tfuj. Asi to není nejvhodnější začátek, pokud text bude umístěn na veřejném webu. Kromě specifických Deníků Anne Frankové jsem sice do žádného tajného deníku nenahlédl, pouze se domnívám, že takto nějak se soukromé žalobníčky začínají. Přesto procento pravdy v první větě je: o nic jiného než o příležitostné grafomanské zápisky se jednat nemá.

Současnost a její technologie k podobným aktivitám přímo vybízí. Éra fyzicky namáhavého tesání do hliněných tabulek je fuč, poohlížet se na ceny pergamenu též není třeba. Ostatně ještě před pár dekádami, kdy bylo třeba podobné textíky nezbytné psát na papír, perem a bez nadechnutí jedním či dvěma vrzy, psavecké aktivity populace držely dietu. Enter a delete umožnily podobné činnosti i kdejakému nenadanému a pologramotnému pitomci.