PŘEDPLACENÝ ODSUDEK AŽ ZA HROB
První dvě reprízující
se slůvka hned vysvětlím. Na letňanském koncertu jsem nebyl,
přesto jsem mu uniknout nemohl. Jakýsi Ondřej Bezr na iDnes
čtenáře seznámil víceméně s tím, že snad kromě
okázalého zplynovávání Židů se v dané lokalitě odehrály
všechny ostatní hrůzostrašnosti. Zrecenzuji proto především
Bezrův příspěvek.
Kulturní referent tak nějak
předpokládá, že v hrubých rysech Landovu kariéru zná
každý. Podobně jako třeba Jiráskovo spisovatelské zaměření a
styl. Určitá souměřitelnost jmenovaných vskutku existuje. Tím
nechci skládat pěveckému současníkovi zaslepený hold, pouze
uznávám, že značný impuls pro národoveckou scénu na začátku
devadesátých let přišel i díky němu.
Už po pár letech od ideologicky
bouřlivého Orlíku začal být Landa vůči Režimu loajální. Tj.
přestal se svou někdejší produkcí a z jeho úst přišlo
mnohonásobné trapné pokání. Oplátkou dalších dvacet let mohl
relativně volně v showbyznysu působit, byť s nálepkou
„kontroverzní“. Jenže ona nálepka byla spíše specifickým
marketingovým (byť nedobrovolným) tahem. K tomu mne vede
fakt, že umělecká profese byla jeho nadstandardním zdrojem
obživy, nikoliv vstupenkou do kriminálu. Nehledejte v tom
závist, pouze žiji mezi lidmi, které v posledním
čtvrtstoletí politická činnost před soudy a do kriminálů
dovedla, případně jim alespoň znemožnila výkon původních
profesí.
Devadesátá léta hudebně neznamenala
jen Orlík, ale i množství dalších tuzemských kapel. A naprostá
většina jejich hudebníků landovským stylem hlavu nesklonila,
pouze později provedla dílčí autocenzuru nejvyhrocenějších
kusů z devadesátek, případně se tak nějak přirozeným
cyklem stáhla. (Některé krajnosti muzikantského vývoje pro
dnešek vynechejme.)
Ale zpět. I přes
Landovo mnohdy nedůstojné dvacetileté ústupkaření stačilo
12.9.2015 zahrát pár písniček ze začátku tvorby, aby následoval
výbuch tzv. pražské kavárny ztvárněný zde. Kromě neoriginálního Bezrova zesměšňování
Landových nabobtnalých nadsázek (ostatně to je jeden ze znaků
jeho současné tvorby), se recenzent pouští do ryze politologické
analýzy. A tady já i jako v sobotu nezúčastněný, k tomu
ještě jako člověk bez hudebního sluchu, se prostě ozvat musím.
Nejprve novinář celkem
očekávatelně zhanobí český národ. Vypomůže si odvoláním se
na už ve svém názvu ryze oikofobický film Český sen. (Pouze
neznám Bezrovu národnost, abych napsal „zhanobí svůj národ“
nebo „zhanobí náš národ“.) Následně nám praví, že
cokoliv zavánějícího českým národním sebevědomím je už v
základech špatné. Cituji: hloupé, agresivní, odporné názory,
hnusné věci, nekonečn
á tupost a obrovské pozérství.
Nakonec nad dnešním Landou vynese
svůj rozsudek. Je „ňoumou“ i dnes a zpěvákova ostrakizace
v minulosti byla nedostatečná. Předpokládám, že recenze
jiného vyznění ve státotvorných listech nebudou. (Pouze
povýšenecky chybí přesnější počet návštěvníků koncertu,
byť termín „Velekoncert“ iDnes o pár odstavců výše
zesměšňuje. Z obratu „desítky tisíc“ ale soukromě
tipuji něco kolem pětinásobku)
Ale co s tím Landou? Že by se
skutečně koncertem jednalo o jeho reaktivizaci? I pokud ano, asi by
to nemělo znamenat pouhé mávnutí ruky nad jeho uplynulým
politicky nedůstojným dvacetiletím. Prosté zapomenutí by jen
dávalo pseudoargument všem pasivníkům. Ale i tak: alespoň něco!
(Byť tato verze odhadu Landových následujících kroků je dosti naivní...)
Žádné komentáře:
Okomentovat